Senát chce upravit podmínky navrhovaného odchodného pro strážníky a zmírnit požadavky na jejich vzdělání. Poslaneckou novelu o obecní policii po rozhodnutí senátorů znovu posoudí sněmovna. Senátoři Zdeněk Nytra (ODS) a Tomáš Czernin (TOP 09) také dopoledne představili ústavní stížnosti, které se týkají zákonů a nařízení vlády ohledně nájemného v souvislosti s pandemií koronaviru. Zákon o cenách totiž podle nich umožňuje zavést cenovou regulaci maximálně na období jednoho roku. Nařízení vlády ale nemá jasně daný konec platnosti.
Senátoři ODS a hnutí STAN požádají Ústavní soud o zrušení moratoria na výši nájmů. Nelíbí se jim, že zmrazení cen není ohraničené, například koncem roku. „Zákony, které napadáme, jsou protiústavní. Jednak proto, že stát naprosto rezignoval na svou povinnost pomoci osobám přímo napadeným, což znamená nájemcům. A za druhé proto, že pronajímatelům omezuje vlastnické právo bez náhrady. To jsou povinnosti, které vyplývají z Listiny základních práv a svobod a jsou pro stát naprosto závazné,“ vysvětlil na tiskové konferenci Tomáš Czernin (zvolený za STAN a TOP 09).
Podle občanského demokrata Zdeňka Nytry není hlavním problémem zmrazení cen nájmů. Řada pronajímatelů se už totiž se svými nájemníky dohodla, že do konce roku ceny zvyšovat nebude.
„Problém je s tím, že nařízení vlády je podle nás v rozporu se zákonem o cenách, který umožňuje provést cenovou regulaci pouze na období jednoho roku. Nařízení vlády je v podstatě formulováno tak, že ta regulace bude platit do konce platnosti přijatých krizových opatření,“ vysvětlil Nytra.
„Z jiného paragrafu tohoto nařízení vlády vyplývá, že pod tímto pojmem si nemůžeme představit jen nouzový stav, ale mohou to být opatření ministra zdravotnictví podle zákona na ochranu zdraví a mohou to být rovněž opatření jednotlivých krajských hygienických stanic. Takže ta regulace by mohla trvat klidně i více let.“
Czernin: Jde o ochranu nájemníků, pronajímatelů a v konečném důsledku i státu
Nytra se obává dlouhodobých důsledků cenového moratoria způsobených právě absentujícím časovým ohraničením. „Na straně pronajímatelů to může znamenat také to, že budou smlouvy uzavírány na kratší dobu. A že budou výrazně omezeny investice do bytového fondu,“ uvedl.
„Rád bych zdůraznil, že je to na ochranu právě nájemníků, kterým měl stát poskytnout přímou pomoc. Buď nějakým příspěvkem na to, aby mohli platit nájem, nebo alespoň státní garancí. Je to samozřejmě i na ochranu pronajímatelů, protože je ohroženo jejich soukromé vlastnictví. V konečném efektu je to i ochrana státu, protože by soudy byly zahrnuty žalobami právě těch pronajímatelů,“ doplnil Czernin.
K návrhu na zrušení opatření senátoři sebrali 30 podpisů z klubů ODS, STAN, KDU-ČSL a Senátor 21. Zrušení zákona je oprávněno požadovat nejméně 17 senátorů, k návrhu na zrušení vládního nařízení stačí deset senátorů.
Opatření kabinet přijal v návaznosti na zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon již schválila sněmovna přes připomínky Senátu, který podal návrh, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu firem.
Strážníkům by měl podle senátorů stačit výuční list
Novelu týkající se strážníků vrátila horní komora k novému posouzení sněmovně. Senát chce upravit podmínky navrhovaného odchodného pro strážníky a zmírnit požadavky na jejich vzdělání. Předloha zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků. Zpřísňuje podmínky jejich bezúhonnosti a přidává podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.
Mezi podmínkami pro odchodné by podle senátorů nemělo být dosažení věku 50 let, na druhou stranu by se ale sčítaly doby pracovního poměru jen k jedné obci. Sněmovní verze vedle dosaženého věku 50 let počítá mimo jiné i s tím, že nárok na odchodné by vznikal po nejméně 15 letech práce u obecní policie. Základní odchodné by činilo jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Senát také žádá, aby odchodné nepodléhalo dani z příjmu.
Strážníkům by podle mínění horní komory mělo stačit střední vzdělání s výučním listem, nyní zákon požaduje maturitní vzdělání. Senát také navrhl srovnat oprávnění strážníků při prokazování totožnosti lidí se státními policisty.
Senát se nakonec rozhodl poslaneckou novelu upravit navzdory tomu, že jeho dva výbory požadovaly její zamítnutí.
