Každý šestý senior nad 60 let zažil psychické či fyzické týrání, ukazují statistiky Světové zdravotnické organizace. Jaká je ale situace v Česku, to žádné průzkumy neříkají. Podle průzkumu ze světa je větší výskyt zneužívání v domovech pro seniory a dalších typech péče než v domácím prostředí.
„Z případů, které známe, je jen špička ledovce evidována. Odhaduje se, že o 85 procentech případů se neví… Chceme lidem dodat odvahu a vzkázat: Není to jen váš problém, mají s tím zkušenosti i jiní lidé. I v jejich případě jako ve vašem je ale podstatné říct ,dost'. Nikdo nemá právo týrat a nikdo nemá povinnost to snášet,“ uvedl ředitel institutu Život 90 Jan Lorman.
„Statistiku takto vysledovanou nemáme, ale z našich poraden samozřejmě máme zkušenosti, že k týrání a neúctě vůči seniorům skutečně dochází,“ uvedl v ČT místopředseda Rady seniorů České republiky Milan Taraba.
Ten v pondělí jednal mimo jiné právě o tomto problému na ministerstvu spravedlnosti. „Jedním z bodů bylo, zda by násilí na seniorech nemělo být i trestní sazbou trestáno výše, jako například na Slovensku,“ řekl Taraba.
„V této věci jsou ale naše soudy dostatečně spravedlivé. Naši soudci to berou tak, že tyto tresty jsou udíleny skutečně na horní hranici,“ dostalo se mu odpovědi. Podle něj se musí do společnosti dostat úcta k lidem, kteří odvedli práci, vychovali děti, postarali se o rodinu a teď se dostali do seniorských let.
Podle Taraby při hledání viníků není možné paušálně odsuzovat všechny pečovatelské organizace. „Samozřejmě bych byl nerad, aby všechna tato zařízení byla posuzována negativně. Bezesporu tam hraje velkou roli lidský faktor. Je pravda, že jsou zařízení, některá dokonce nelegální, která neměla povolení tu práci dělat, kde se zacházelo s lidmi hůř než se zvířaty,“ řekl.
„Týrání začíná ztrátou respektu“
Podle Lormana je důležitá i osvěta, aby každý člověk byl schopen vnímat známky týrání seniorů. „Ale i starší lidé pro to mohou něco udělat – udržet kontakty s rodinou a přáteli. Jestliže někdo zůstane osamělý, může se snáz stát obětí zneužívání. Musí znát svá práva, aby věděl, na co má nárok, využívat podporu profesionálních služeb a zajistit, aby měl své finanční a právní záležitosti v pořádku,“ řekl Lorman.
Podle něj týrání začíná ztrátou respektu k seniorovi. „Ztráta respektu a ponižování bývají začátkem celého procesu, na jehož konci může být i fyzické týrání. S ranou přichází i ponížení starého člověka. Ta rána fyzická se zahojí, ale ponížení často trvá léta, někdy i do konce života,“ dodal.
Přestože více případů zneužívání je v domovech pro seniory nebo centrech pro dlouhodobou péči, nevyhýbá se ani domácímu prostředí. Stačí, když senior nedostává řádně najíst nebo pravidelně pít. Personál s lidmi někdy také komunikuje bez respektu. V domácnostech zase bývá důvodem přetížení pečujících, kteří jsou na opatrování sami. Zástupci organizace radí, aby občas vysadili a využili sociálních služeb.
Taraba vidí jedno z řešení v přechodu od ústavního systému péče o seniory, které jsou podle něj často odosobněné, do systému kvalitních pečovatelů. „To je cesta, kterou se snažíme jít,“ dodal.
Jak se senioři mohou bránit?
„Zneužívání se děje často od těch, kteří pečují. Od dětí a vnoučat. Senioři se bojí, že budou potrestáni a péče jim bude odepřena. Často si myslí, že za to mohou sami a selhali při výchově,“ řekl Jaroslav Lorman. Nabádá seniory, aby se nebáli říct si o pomoc.
Senioři, kteří mají pocit, že s nimi není zacházeno tak, jak by mělo, by se neměli bát svěřit těm svým blízkým, kterým důvěřují. „Bezesporu má mladší generace daleko víc možností informací, kam se obrátit,“ dodal Taraba.
- Lidé v tísni se mohou obrátit na krizovou linku Senior telefon s číslem 800 157 157, která funguje nonstop, zdarma a anonymně.
- Loni pracovníci přijali 9062 hovorů. Jen 90 z nich se týkalo zneužívání. Letos bylo telefonátů zatím 7360, z nich 32 o zneužívání.
- Podle pracovníků linky senioři o takových případech mluví jen neradi. Když už o tématu začnou, nechtějí, aby se případem zabývala policie.
„Týrání může mít charakter i neochoty. Může to být i špatné podávání léků, někdy až takový úmysl v lajdáctví. To jsou všechno věci, které by se neměly objevovat,“ uzavřel.
Organizace Života 90 varuje také před unáhleným převodem majetku na blízké. „Starý člověk přestane mít pro okolí často cenu,“ podotkl Jan Lorman.
Podle geriatra Zdeňka Kalvacha v Česku panuje nezájem o staré lidi a vládnou stereotypy. Senioři jsou vnímáni jako ohrožení. Česko by se mělo zbavit názoru, že jsou „životy nehodné života a lidé, kteří už měli být na hřbitově“, řekl Kalvach. Dodal, že stárnutí a stáří se proměňují a ostrá věková hranice, která by určovala, kdo už je stařec či stařena a kdo ještě ne, už neexistuje.
Na násilí na seniorech se zaměřuje připravovaný televizní dokument. Třetí díl série Z lásky nenávist by měl být hotový na přelomu roku. „Máme vybráno několik lidí, kteří se ozvali a jsou ve fázi, kdy ztratili ostych. Zpravidla se totiž jedná o jejich děti a vnuky,“ uvedla Rebeka Bartůňková. Tvůrci zaznamenali případy seniorů, které jsou podložené lékařskými zprávami či rozsudky. „Přesto tu na rozdíl od předchozích dokumentů není něco, co by se dalo nazvat dobrým koncem. Senioři dál případ řeší nebo zůstali sami,“ řekla Bartůňková.
