Úřady mohou žádat úhradu za vyhledávání a poskytování informací, pokud jde o šikanózní a časově mimořádně náročné žádosti. Náhradu ale musejí stanovit předem kvalifikovaným odhadem, nikoliv zpětně po vyhledávání požadované informace. Plyne to ze středečního nálezu Ústavního soudu.
Odpověď na žádost o informace si mohou úřady účtovat. Cenu ale musí určit předem, rozhodl Ústavní soud
2 minuty
UvR: Ústavní soud rozhodl spor o 34 tisíc korun za žádost o informace
Soudci konkrétně zamítli stížnost města Vsetína, které žalovalo žadatele o informace o náhradu škody 33 784 korun. Jeho žádost z roku 2014 si prý vyžádala mimořádně náročné vyhledávání, informace bylo potřeba nalézt v archivu, zpracovat a posoudit je z hlediska ochrany osobních údajů. Zaměstnanci města proto museli upozadit jiné pracovní úkoly.
Muž ale nezaplatil a následně podal stejnou žádost, jen mírně upravenou. Poté ho město Vsetín, které ročně vyřídí zhruba šest desítek žádostí o informace, zažalovalo.
Zatímco soud prvního stupně městu částečně vyhověl a uložil žadateli o informace zaplatit 24 tisíc korun s úrokem z prodlení a náklady řízení, odvolací krajský soud dospěl k jinému závěru. Rozhodl, že z hlediska soukromého práva nelze touto cestou vymáhat mzdové náklady na zaměstnance.
Konstituční tribunál se ztotožnil s názorem, že nárok nemá soukromoprávní povahu a nelze se jej domáhat cestou žaloby na náhradu škody podle občanského zákoníku. Zároveň je podle soudu přípustné, aby úřad odepřel vyhledání a poskytnutí informací, pokud jde o šikanózní návrhy. Případně může žádat úhradu, typicky za mimořádně rozsáhlé vyhledávání. Lze ji stanovit kvalifikovaným odhadem, nikoliv na základě definitivního vyhledání žádané informace.
Vsetín tak nemohl poskytnout žadateli údaje a pak teprve za ně požadovat náhradu, konstatoval soud. „Kdybychom to připustili, tak bychom otevřeli možnost požadovat po oznamovateli trestného činu náhradu nákladů za čas a práci policistů, kterou vynaložili na vyšetřování,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř.
17 minut
Speciál ČT24: Podle Ústavního soudu je možné za zpracování žádosti o informace žádat náhradu
Výši úhrady však musí povinný subjekt oznámit před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace, to jest nejpozději do 15 či 25 dnů ode dne přijetí žádosti, pozdější či dodatečné oznámení není možné, uvedl Ústavní soud v tiskové zprávě.
„Rozhodnutí Ústavního soudu je výborné v tom, že potvrdilo, že postup, kdy úřad nejprve zpracuje informace a pak podá žádost o úhradu práce, je chybný. Tak se k tomu přistupovalo vždy, ale je skvělé, že to soud řekl. Povinný subjekt si má nejprve náklady odhadnout – i když to znamená věc si takzvaně ohmatat – a teprve podle toho požadovat úhradu,“ shrnul poradce pro otevřenost veřejné správy z Otevřené společnosti Oldřich Kužílek.
Kužílek: Co je to šikana, Ústavní soud neřekl. Ne každá žádost je šikanózní
Kužílek poukázal na to, že se Ústavní soud nevěnoval otázce, co je v oblasti žádostí o informace šikana. „Vždycky je možné označit nějakou žádost o šikanózní. Ale za častější šikanu považuji obstrukci ze strany úřadu, tedy odpírání informací protiprávně,“ uvedl.
Například obce podle něj mají řadu nástrojů, jak obtěžující žádosti o informace odmítnout. „Mnoho povinných subjektů má jednoho člověka, který otravuje. Tomu se mohou obce bránit. Je fakt, že právo na informace vyvolává na straně úředníků často jisté tenze a propadnou zmatku, místo aby se s žádostí raz dva vypořádali,“ dodal Kužílek. Za šikanu on sám nepovažuje, když se někdo „dvakrát, třikrát na něco nepříjemně zeptá“.
