Krvácející chlapec čekal dlouho na ošetření, skončil s poruchou vědomí. Z toho příběhu mrazí, reagoval ministr v dokumentu ČT

Nahrávám video
Infiltrace: Obchod se svědomím
Zdroj: ČT24

Tři tragické osudy zmapoval nový díl série Infiltrace s názvem Obchod se svědomím: Příběh chlapce, který po operaci mandlí začal v nemocnici krvácet a kterého nechali zdravotníci dvanáct minut čekat na chodbě před ambulancí, přestože jeho matka žádala o převoz uvnitř komplexu nemocnice k odborníkům. Dále vyprávění ženy, jejíž doktor nebral vážně stížnosti na bolest, až potratila dvě děti – jedno ze standardního těhotenství, druhé z mimoděložního. A nakonec boj ženy, která stále neví, proč zemřela její matka.

Osmiletý Adam Vyčítal nastoupil 9. května 2017 na operaci nosních mandlí do Nemocnice Pardubického kraje. Před plánovanou operací lékaři rozhodli, že dojde i k zákroku na mandlích krčních. Čtvrtý den po operaci začal Adam v noci krvácet.

Místo aby zdravotní sestra přivolala k Adamovi lékaře z Anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), poslala jej i s matkou v jednu hodinu ráno do ORL ambulance, kde tou dobou nikdo nebyl a problém byl i sehnat od ní klíče.

Adámkova rodina žije dva roky v pekle. Je rozpadlá, na pokraji svých sil.
Šárka Maixnerová
dokumentaristka, autorka Infiltrace: Obchod se svědomím

„Je to nepochopitelné, že jsem běžela s Adámkem v náručí přes celé dětské oddělení, sbíhali jsme schody z 2. patra do přízemí. Nikdo mi ani nenabídl vozíček nebo lehátko pro něj, aby se s ním neklepalo,“ popsala v dokumentu Adamova matka Ilona, která je zdravotní sestrou a v pardubické krajské nemocnici až do té doby pracovala.

Přivolaná dětská lékařka se nejprve na krvácejícího chlapce ani nepodívala a odešla od něj. Mezitím paní Ilona zkolabovala a pro pomoc jí běžel krvácející syn. 

Teprve ve třinácté minutě od začátku krvácení se k dítěti dostal lékař. A po dalších minutách i zdravotníci záchranné služby, kteří jeli náhodou kolem; o záchrannou službu uprostřed nemocnice plné odborníků přitom žádala ta sestra, která na začátku odmítla paní Iloně přivolat pomoc z oddělení ARO. To už bylo potřeba chlapce resuscitovat.

Tým ARO, který byl povolán devatenáct minut od začátku Adamova krvácení, se ale nejprve nemohl do ordinace dostat, stál před zamčenou budovou…

Dění před ambulancí zaznamenala kamera.

Áďa byl v dosahu všeho, jen kdyby byla lidská síla.
Adamův otec

Adam se vrátil domů po devíti měsících od osudné noci – ve vigilním komatu. Co deset minut, někdy až po půl hodině, se dusí. Rodičům, kteří se o něj starají, dochází síly i peníze, rodině pomáhají dárci. Nemocnice po téměř dvou letech nevydala rodině ani kopie části Adamovy zdravotní dokumentace. Ředitelka ústavu sice rodině nabídla peníze, pomoc ale nikdy nedorazila.

  • Vigilní kóma je hluboká porucha vědomí, při níž pacient působí dojmem, že se probral. Má otevřené oči, které však nesledují okolí a jen bezcílně bloudí, žvýká a polyká podanou potravu, ale není možné s ním navázat kontakt. Neudrží moč ani stolici, může mít obrny různých částí těla a další příznaky vyplývající z postižení nejvyšších částí mozku.
  • Zdroj: lekarske.slovniky.cz

Bolesti, o které se doktor nestaral

Další případ, který dokumentaristé zmapovali, je zpackané těhotenství paní Kateřiny. Ta už se šest let soudí s lékařem, který podcenil její bolesti. Žena je pociťovala v době, kdy byla po umělém oplodnění těhotná. Lékař ale její bolesti nezaznamenal do dokumentace, alespoň ne do té, ke které se paní Kateřina dostala.

„Celou dobu jsem tušila, že něco není v pořádku, měla jsem křeče v břiše. Doktorům jsem to říkala a vždycky mě odbyli s tím, že mám být ráda, že jsem těhotná. Když si stěžujete a oni vám říkají, že o nic nejde, tak si připadáte, že otravujete. Věříte jim, protože oni jsou doktoři,“ říká dnes Kateřina.

Teď má platit soudní výlohy ve výši čtvrt milionu korun lékaři, který přehlédl sedmicentimetrový plod v jejím vejcovodu, následkem čehož zemřelo i její druhé zdravé dítě v děloze. Kateřina totiž v pátém měsíci těhotenství zkolabovala, selhaly jí životní funkce a teprve pak se přišlo na příčinu jejích bolestí. Dva dny přitom si na ně stěžovala u svého gynekologa. Přesto Kateřina zatím u soudu prohrává.

Paní Kateřina
Zdroj: ČT24

V rámci dokumentu svého gynekologa navštívila a nahrála rozhovor s ním. „Vy máte ještě drzost za mnou chodit? Vám to přijde normální? Po pěti letech, co jsem byl nevinně tahaný po soudech!“ reagoval na konfrontaci lékař.

Kateřina se domnívá, že lékař upravil její zdravotní dokumentaci. „Pokud na mě budete zkoušet něco takového, dám vás k soudu za ochranu osobnosti. Doporučil bych vám, raději se mi vyhýbejte. Po šesti letech se s vámi nechci bavit jinak než s právníkem,“ řekl na to gynekolog z malého města.

„Chodila jsem k němu, protože jsem mu věřila, spousta jiných pacientek mu dnes taky věří,“ dodává Kateřina s tím, že už v centru asistované reprodukce měli podezření na její mimoděložní těhotenství. Stejně jako sestra u jejího gynekologa, která lékaře upozornila na výsledky krevního rozboru.

Paní Eliška stále neví, proč a na co zemřela v nemocnici její matka

Třetím zmapovaným případem dokumentu je příběh paní Elišky, jejíž matce se udělalo doma špatně, vystřelovala jí bolest ze zad ke klíční kosti, tak zavolali záchranku. Ta ji odvezla do českobudějovické nemocnice, kde ji zrentgenovali, vyloučili zlomeninu, diagnostikovali natažený sval a poslali domů. Bolest se zhoršovala, a tak ženu po dalších dvou dnech odvezla rodina do nemocnice znovu.

„Čekala jsem dvě hodiny na zprávu, co se mamince děje, co se bude dít. Netušila jsem, že maminka odchází, bavila jsem se s lidmi v čekárně, uklidňovala je… Čekala jsem tam už jako poslední, když vyšel ze dveří lékař. Řekl mi: bohužel vám musím oznámit, že zemřela,“ popsala v dokumentu paní Eliška.

Paní Eliška
Zdroj: ČT

Dodnes pátrá po tom, proč a na co její matka zemřela. Požádala o pitvu, které se nedočkala. Podala trestní oznámení, ke kterému psal posudek docent Vorel, který s ní nikdy osobně nemluvil. „Podala jste trestní oznámení, stěžovala jste si krajskému úřadu čili to jde mimo mě a nemocnici. V této věci se obávám, že s vámi nemůžu hovořit,“ řekl jí muž do telefonu.

Stejnou reakci slyšela paní Eliška i na pitevně: kvůli tomu, že si stěžovala, ji odkázali na ředitelství a na krajský úřad. „Už jsme si dopisovali čtyři roky,“ říká Eliška. Později ji odkázali až na ministra zdravotnictví.

„Ráda bych se dozvěděla, jestli za tím stojí jejich neznalost, nebo dobře vědí, co se stalo, a mluví nepravdy. Nechci odškodnění. Nechci, aby byli trestáni lékaři. Jen chci pravdu,“ dodává paní Eliška.

Ministr byl v šoku, ale víc neřekl

Dokumentaristé se vydali i za ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), kterého seznámili s Adamovým případem. „Já jsem úplně v šoku, že v nemocnici volají zdravotnickou záchrannou službu, aby jim šla pomoct s pacientem. To je skutečně velmi nestandardní. V takovéto nemocnici, krajské nemocnici, velké nemocnici, personálně vybavené, mi to přijde skutečně až neuvěřitelné. Z toho, co jsem viděl, celý ten příběh, to mě skutečně mrazí,“ řekl na kameru ministr.

Nahrávám video
Dokumentaristka Maixnerová: Neobjevila jsem nic převratného, ale nahlédla jsem do života v pekle
Zdroj: ČT24

Podle dokumentaristky Šárky Maixnerové ani mimo záznam víc nedodal. Maixnerová ale věří, že se kauze bude ministr věnovat. Sama ale v dokumentu neoslovila lékaře či nemocnice, jejichž pochybení popisuje: „Já nevěřím na novinařinu pět minut Hitler, pět minut Židé. Jejich postoj je jasný, dávají ho přece najevo těm pacientům. Kdyby ty kauzy byly staré měsíc, budeme všichni věřit, že se nemocnice k pochybením vyjádří, všichni se k tomu nějak postaví. Ale trvá to dva roky, pět let a šest let.“

„Stejně jako v případě dokumentu o centru Aktip zveřejníme přepisy celých natáčení, aby náš takzvaný fanklub neměl pocit, že strašně manipulujeme,“ dodala režisérka. Obecně se ale podle ní dá říct, že se úroveň českého zdravotnictví za poslední roky zvedla, ošetřovatelé se o své svěřence zajímají a pečují o ně s respektem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
14:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 4 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...