Český fotbal potřebuje speciální legislativu, která by mu umožnila efektivně bojovat proti rowdies a násilnostem na stadionech. V Devadesátce ČT24 se na tom shodli šéfredaktor časopisu Hattrick Pavel Procházka s Ondřejem Kasíkem, který řídí komunikaci fotbalové Sparty. Právě na jejím stadionu se stal v březnu poslední výrazný incident – pyrotechnika vybuchla mezi diváky.
Potřebujeme speciální zákon, zní z fotbalového světa po násilnostech na Spartě
Diskusi o bezpečnosti na stadionech a přísnějších postizích pro výtržníky rozpoutal incident ze zápasu mezi Spartou a plzeňskou Viktorií, který se na Letné hrál v sobotu 9. března. Ve dvaaosmdesáté minutě jeden z plzeňských fanoušků vmetl dělbuch na domácí tribunu, a zranil tak několik diváků. Nejtěžší poranění utrpěla žena, kterou světlice zasáhla do obličeje.
Policie muže zadržela, hrozí mu až desetileté vězení, disciplinární komise Plzni udělila půlmilionovou pokutu a 350 tisíc zaplatila i pořádající Sparta. Šéf její komunikace Ondřej Kasík nyní uvádí, že tuzemskému fotbalu chybí efektivní legislativní zázemí, které by podobné situace ošetřilo.
„Různá jednání z fotbalového stadionu přenášíme na trestní zákoník a hledáme, na jaký konkrétní trestný čin nebo přestupek bychom mohli aplikovat jednání, kterého se člověk dopustil,“ prohlásil v Devadesátce a upozornil, že ve Velké Británii existuje fotbalová legislativa už od osmdesátých let.
Sparta navrhuje speciální skutkové podstaty
Žádoucí by proto podle Kasíka bylo zavedení zcela nových skutkových podstat: vběhnutí mimo vyznačený sektor, narušení prostoru určeného pouze pro rozhodčí a hráče nebo vyvolání agresivity směrem k pořadatelské službě.
Policejní expert na divácké násilí Jakub Schoř doplňuje, že v případě pyrotechniky se odhalený pokus o její pronesení na stadion kvalifikuje jako přestupek a řešením je bloková pokuta nebo správní řízení. Použití pyrotechniky přímo na stadionu se pak dá klasifikovat jako trestný čin výtržnictví.
Používání zakázané pyrotechniky je přitom podle Schoře tím nejčastějším prohřeškem a až s odstupem za ním následuje fyzické napadení nebo vandalismus.
Šéfredaktor Hattricku: Stát selhává
Myšlenku speciální normy podporuje i šéfredaktor Hattricku a fotbalový expert Pavel Procházka, podle nějž by směrem k fotbalovým výtržníkům šlo o efektivní prevenci. „Skutečně by stačilo vběhnutí na hrací plochu jako trestný čin a úplně by to stačilo. V jednadvacátém století už jsme tento zákon mohli mít. V tomto případě stát selhává,“ podotkl s tím, že politici reagují jen v okamžiku mimořádné události.
Nasvědčovat by tomu mohl pohled do března 2014, kdy došlo během přestávky v utkání mezi ostravským Baníkem a Spartou k násilnému střetu fanouškovských táborů, při kterém ostravští chuligáni prolamovali ploty a házeli ulomenými sedačkami.
V rukou policie skončilo jednatřicet rowdies, tehdejší ministr tělovýchovy Marcel Chládek mluvil o doživotních zákazech vstupu na stadion. Kluby volaly po návratu policie na tribuny, kterou na sklonku první dekády stáhl z hřišť tehdejší šéf vnitra Ivan Langer s argumentem úspor.
Už od těchto časů je to systémový problém, podotýká Procházka. „Kdyby tam (na Spartě) policisté stáli už před utkáním, nikdo by předměty neházel,“ dodává a oceňuje kamerový systém, který s identifikací březnového útočníka pomohl a který by podle Procházky měly tuzemské stadiony zavést ve větší míře.
Ambice vnitra
Stejně jako po zápasu Baníku i po utkání mezi Plzní a Spartou reagovala také politická reprezentace. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce stanovit sankce za použití pyrotechniky, první vize se pohybují na minimální pokutě ve výši deseti tisíc korun. Vedle toho chce vnitro zlepšit práci pořadatelské služby a také vytvořit databázi problémových fanoušků.
O speciálním zákonu se ale zatím nemluví. Vnitro v současnosti dokončuje zákon o soukromých bezpečnostních službách a návrhy týkající se pořadatelů do něj chce začlenit.