Nejvyšší správní soud se musí znovu zabývat protestem při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který v březnu 2017 znemožnila uzavírka Hradčanského náměstí. Ústavní soud vyhověl stížnosti čtyř lidí, kteří se chtěli protestu zúčastnit, ale na náměstí se vůbec nedostali. Ústavní soudci řešili jen dosavadní procesní postup správních soudů. Zatím tedy nehodnotili, zda bylo rozhodnutí o uzavírce zákonné a zda nešlo o zásah do shromažďovacího práva.
Je třeba rozhodnout znovu. K soudu se vrací hradčanský protest proti Si Ťin-pchingovi
Cílem plánované akce na Hradčanském náměstí bylo vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny. Policisté a úředníci magistrátu postupovali tak, že náměstí uzavřeli pro řidiče i chodce, a to zejména s ohledem na bezpečnost čínské delegace. Na shromáždění se tak nikdo nedostal.
Proti postupu magistrátu a policie se čtveřice lidí včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka bránila žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.
Ústavní soudci vytkli kolegům z NSS zejména procesní řešení situace. NSS prý například neměl odmítnout žalobu proti rozhodnutí o uzavírce z důvodu nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení. Pisatelé ústavní stížnosti totiž nebyli účastníky řízení, a nemohli tak odvolání podat.
NSS musí znovu řešit zákonnost rozhodnutí o uzavírce, a v návaznosti na to by pak měl případně hodnotit faktický postup policie.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.