Zaměstnanci nemocnic si podle odhadu ministra zdravotnictví letos vydělají o osm procent víc než loni. Nejvyšší příplatek dostanou sestry, které pracují ve směnném provozu. Peníze schválené vládou ale už tradičně půjdou jen těm, kteří pracují v zařízeních v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví. O odměnách v akciových společnostech nebo krajských nemocnicích rozhodují jejich ředitelé. Na řadě z těchto míst o platech stále není jasno.
Nemocnice se snaží udržet lékaře či sestry zvýšením platu. V průměru o osm procent
Události: Zvyšování platů v nemocnicích (zdroj: ČT24)
„Budou podpořeny zejména nízkopříjmové skupiny a skupiny, které chybí nejvíc. Dneska na základě dat, která máme, nejvíc chybí personál ve směnném provozu,“ vysvětluje logiku zvyšování mezd ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Nejvíc si proto polepší sestry, které slouží přes noc. Dostanou navíc pět tisíc korun měsíčně. Například sanitářům na výplatní pásce přibydou dva tisíce korun a mladým lékařům se tarify zvýšily o sedm procent.
Zvýšení mezd zdravotnického personálu v roce 2019
Třeba v pražské nemocnici Na Bulovce odhadují celkové náklady na zvýšení platů na 180 milionů korun za rok. „Musíme samozřejmě udělat všechno proto, abychom získali maximální možnou úhradu, kterou máme alokovanou na příští rok od zdravotních pojišťoven,“ popisuje strategii pokrytí nákladů ředitel nemocnice Jan Kvaček.
Rozdílné platy v nestátních nemocnicích
Nárůst v nestátních zařízeních nebude rovnoměrný. Například v krajských nemocnicích přidají pět procent v Liberci, sedm v Karviné a deset v Rychnově nad Kněžnou.
V některých krajských zařízeních včetně těch v Českých Budějovicích nebo Karlových Varech ještě není jasno. „Teď vesměs probíhají kolektivní vyjednávání a skoro nikde nejsou bohužel zatím ukončena,“ vysvětluje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Zvyšování mezd ve vybraných krajských nemocnicích v roce 2019
Že čeští zdravotníci nikdy nedostanou přidáno stejně, dlouhodobě kritizuje Česká lékařská komora i zdravotnické odbory. Sjednotit odměňování chtějí i některé parlamentní strany. „Určitě by bylo lepší, kdyby dostali přidáno všichni, protože zdravotnictví je trvale podfinancované,“ myslí si členka sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková z SPD.
„Více než pětitisícové rozdíly jsou naprosto katastrofální a vede to k tomu, že dochází k přetahování zdravotnického personálu, kterého není nikde dostatek,“ doplňuje expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková.
Podle ministra zdravotnictví se ale právě díky konkurenci na trhu práce nakonec zvýšení platů ve státních nemocnicích projeví i v těch ostatních. „Nemocnice si nemohou dovolit, aby nezaplatily personál. Protože je jasné, že pokud ho nezaplatí, tak ten personál odejde někam jinam,“ říká Vojtěch.
Druhá vlna přidávání napřesrok?
Někteří poslanci však s takovou představou nesouhlasí. „Tvrdit, že ředitel nemocnice si to může udělat a že na to bude mít dostatek finančních prostředků, je podle mě jedno velké pokrytectví,“ tvrdí například místopředseda sněmovního zdravotního výboru za KDU-ČSL Vít Kaňkovský.
ODS zastává názor, že výdělky zdravotníků by se měly odvíjet od kvality odvedené práce. „Pokud jsou ta privátní zdravotnická zařízení dobrá a úspěšná, tak jejich platová základna je mnohdy významně vyšší,“ srovnává se státními či krajskými nemocnicemi místopředseda sněmovního zdravotního výboru za ODS Bohuslav Svoboda.
Přidávání do roku 2020 se ministerstvo zdravotnictví nebrání. Nejdřív chce ale zjistit, jaký efekt na řešení nedostatku sester i lékařů bude mít to letošní.