Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny.
Ve věku 88 let zemřel biochemik Paleček, zabýval se výzkumem DNA
Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně a spolupracoval s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem. Pracovník akademie pro styk s veřejností Eduard Kejnovský řekl, že Paleček zemřel v noci na úterý.
V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava, roku 2017 cenu Neuron. Vydal na tři sta vědeckých prací a patřil mezi nejcitovanější vědce v zemi. Palečkovo dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie a byl také zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Zaujal ale nejen tuzemskou odbornou veřejnost, byl hojně citován i v zahraničí.
Paleček před několika lety řekl, že v budoucnu budou moci praktičtí lékaři díky DNA zjistit z kapky krve, jak vyhovuje daný lék konkrétnímu pacientovi. Informace z genomu mohou pomoci i při včasné diagnostice rakoviny.
V roce 2014 při udělení ceny Česká hlava odhadoval, že praktici začnou používat elektrochemické metody pro rozpoznání údajů z DNA nejdříve asi za 20 let. „Samozřejmě nejde o proroctví, ale o odhad. Věda se neustále vyvíjí a nelze vyloučit, že se objeví nové metody, které budou levnější a efektivnější než moje elektrochemie,“ řekl tehdy.
Život vědce
Profesor Paleček pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Brně od roku 1955. V 60. letech minulého století objevil, jak pomocí elektrochemie zkoumat životně důležitou nositelku genetické informace – molekulu DNA. Až za třicet let se ale dočkal uznání světové vědecké komunity. Obor se poté od 90. let začal bouřlivě rozvíjet. Ukazuje se, že elektrochemickou metodou se dají zjišťovat genetické informace. Tato metoda je podle Palečka jednodušší a levnější než jiné.
- Cena Jaroslava Heyrovského pro mladé vědce (1961)
Státní vyznamenání za práci na DNA (1976)
Zlatá medaile J. G. Mendela (1990)
Medaile Akademie věd (2009) DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS
Cena ministra školství (2011)
G. Milazzo Prize udělená Bioelectrochemical Society
Cena Metrohm od České společnosti chemické (2014)
Česká hlava (2014)
Cena Jihomoravského kraje (2016)
Koncem 50. let se obecně soudilo, že molekuly DNA jsou moc veliké a elektrochemicky zkoumat nejdou. Už jako student ale Paleček našel způsob, o němž ostatní vědci prý ani neuvažovali. Svůj výzkum publikoval v zahraničním časopise Nature, přestože bylo tehdejší Československo sevřeno komunistickou diktaturou. Vzápětí dostal pozvání do USA, mimo jiné na Harvardskou univerzitu. Z ústavu jej nechtěli pustit, Paleček totiž nebyl členem komunistické strany. Nakonec strávil v USA rok a téměř celou dobu čekal na laboratorní přístroj, který si z Československa nechal poslat.
Došel až za devět měsíců nefunkční a poškozený. „V laboratoři řekli, že to je jasné. Tajné služby na obou stranách železné opony ho rozmontovaly a neuměly složit,“ vzpomínal. Přístroj pak dal dohromady až opravář televizí. Teprve poslední měsíc Paleček metodu v USA použil a pokusy předvedl. Jeho celoživotní dílo pak vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie.
Paleček spolupracoval také s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, kde pomáhal se založením elektrochemické laboratoře pro výzkum a diagnostiku rakoviny. „S rakovinou je to podobné jako s lidmi a jejich myšlenkami. Stačí jediná škodlivá buňka, takový Hitler. Když se rozbují, vznikne hrozivý nádor,“ uvedl v rozhovoru pro MF Dnes roku 2014.
Snažil se směřovat i na klinickou praxi a prosadit se u firem. „Teď už tolik nedělám nukleové kyseliny, ale věnuji se bílkovinám, tam vidím budoucnost,“ vzpomínal roku 2014, když dostal cenu Česká hlava. „Cenu dostávám na stará kolena. Znamená to především, že na parte bude o několik slov víc,“ zareagoval tehdy.
Zajímalo ho to, že většina bílkovin obsahuje cukernou složku – hrají důležitou roli ve zdraví i nemoci. Diagnostika by se podle Palečka mohla zlepšit, kdyby vědci měli k dispozici jednoduché a levné metody, vhodné pro analýzu cukerných složek glykoproteinů. Až do posledních dnů pracoval na plný úvazek. „V sobotu byl ještě v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. Na bazéně ho bohužel postihla mrtvice a zemřel v noci na dnešek,“ řekl Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd v Brně.