Politoložka Dvořáková: Neúspěch v senátních volbách neznamená velkou potíž pro vládu, pro ČSSD ale ano

Volební rok 2018 skončil. Obce mají nové zastupitele a ze třetiny se obměnil i Senát. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové neznamená oslabení vládních stran v horní komoře pro vládu skutečný problém, protože sněmovna stále může Senát přehlasovat, výsledek však ještě může prohloubit problémy ČSSD. Jak volby dopadly, ji totiž oslabuje nejen politicky, ale také finančně, a to v době, kdy sociálnědemokratické síly ztrácejí dech v celé Evropě.

Video Studio 6
video

Politoložka: „Je naprosto jasné, že starý předseda Senátu pokračovat nebude.“

Volby do Senátu vyhrály letos opoziční strany. Není ještě zcela zřejmé, zda bude nyní mít nejsilnější klub v horní komoře ODS nebo STAN, jisté však je, že po osmi letech končí dominance ČSSD. Jan Hamáček již poznamenal, že se „změnila politická realita“, výsledek senátních voleb však může mít pro jeho partaj mimořádně vážné důsledky.

Sociální demokracie na jedné straně jen zpečetila svůj politický pád – předloni ztratila většinu krajů, loni zaznamenala velký propad v Poslanecké sněmovně a letos přišla o část senátorů, nemluvě o zastoupení v zastupitelstvech některých velkých měst včetně Prahy. Na druhé straně nemá neúspěch ve volbách jen politický efekt. „Znamená to další ztrátu finančních prostředků. Pro sociální demokracii to znamená velký problém a bude to jeden z dalších problémů pro její oživení,“ upozornila Vladimíra Dvořáková.

Z politického hlediska pak výsledek ČSSD, která zvítězila pouze v jednom volebním obvodě, a také KSČM, která o posledního svého senátora přišla, jen potvrdil, že se Česku nevyhýbá současný celoevropský trend ústupu levicových stran. „Levice je velmi vyprázdněná. Trochu je to trend i v západní Evropě, můžeme vidět určité signály obnovy levice v Německu. Uvidíme, jestli se to promítne i v českém prostředí. Je nutno říci, že není dobré, když je jedna část spektra silně vyprázdněná, což se stává nyní na levici,“ podotkla politoložka.

Dodala, že se ale v Česku nápadně vyprázdnila i pravá část politického středu. „ODS – jak bylo vidět i z volebních kampaní – se posouvá výrazněji k čistě konzervativnímu až krajně pravicovému spektru a opouští liberální střed,“ míní Vladimíra Dvořáková.

Restart ČSSD po vzoru ODS? Cesta bude trnitější

ODS však tato taktika přinesla volební úspěchy. V komunálních volbách jí připadl skalp nejcennější – vítězství v Praze, byť velmi těsné a s vyhlídkou na to, že skončí v opozici. V senátních volbách pak získala nejvíce nových křesel. Před pěti lety přitom byla strana na odpis podobně jako dnes ČSSD.

Vladimíra Dvořáková však upozornila, že sociální demokracie bude mít k podobné renesanci trnitější cestu. „Bude záležet na tom, jestli bude schopna oživení bez finančních prostředků a v momentě, kdy je strana vnitřně hodně rozhádaná – bohužel ne o tématech nebo idejích, kam směřovat, ale spíše osobnostně,“ zdůraznila.

Dodala, že evidentní rozhádanost k volebnímu výsledku ČSSD jistě také přispěla, ale zároveň vnímá i vliv nešťastného startu ve vládě, který poznamenal spor o Miroslava Pocheho. Vedení strany svého nominanta na post ministra zahraničí nedokázalo prosadit, což podle politoložky „vyvolalo pocit, že se ČSSD stává otlounkánkem“.

Vláda oslabila, Senát ji ale nemůže ohrozit

Senátní volby ale neskončily špatně jen pro ČSSD. Stejný počet nových senátorů jako ona – totiž jednoho – má i její větší vládní partner ANO. Vláda ANO a ČSSD je přitom menšinová a v Poslanecké sněmovně se opírá o hlasy komunistické strany, tedy partaje, která v Senátu již není zastoupena vůbec. Poměr nových či staronových senátorů 2 (vláda) ku 25 (opozice) však představuje pro kabinet jen menší komplikaci.

Kromě ústavních a volebních zákonů totiž horní komora nemůže žádný předpis úplně zablokovat, pokud na to nepřistoupí poslanci. „Přehlasovat Senát není takový problém, je potřeba pouze 101 hlasů. Když máme fakticky menšinovou vládu s podporou komunistů, dá se očekávat, že (…) bude schopna Senát přehlasovat,“ ujistila Dvořáková.

Změna volebního systému?

Po senátních volbách je takřka tradicí, že předsedové poražených stran volají buď po zrušení Senátu, nebo alespoň po změně volebního systému. Argumentují při tom nízkou volební účastí ve druhém kole. Jinak tomu nebylo ani teď, kdy o potřebě změnit systém voleb hovořil premiér a předseda ANO Andrej Babiš a podobné hlasy byly slyšet i ze sociální demokracie – a to přesto, že kdyby byly výsledky prvního kola konečné, získaly by vládní strany jen jedno křeslo navíc oproti konečným výsledkům.

I podle Vladimíry Dvořákové by se volební systém mohl změnit. Podporuje zavedení tzv. australského modelu, což je většinový systém, ve kterém volič stanoví, kteří z kandidátů jsou pro něj přijatelní více a kteří méně. „Seřadí kandidáty podle preferencí, vede to k tomu, že je větší tendence zvolit senátory, kteří jsou přijatelnější pro širší společnost,“ shrnula profesorka katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.