ANALÝZA: Komunální i senátní volby jsou pro strany důležitou zprávou

Voliči v pátek a sobotu rozhodnou, kdo usedne v zastupitelstvech obcí a měst, ve třetině senátních obvodů pak budou rozhodovat i o 27 nových senátorech. Obsazení obecních zastupitelstev je pro voliče velmi důležité zejména proto, že rozhodování na místní úrovni se často dotýká jejich každodenního života. Ale nejen pro občany se jedná o důležité rozhodnutí. Výsledky voleb jsou podstatné i pro samotné politické strany.

Volby do zastupitelstev měst a obcí se konají téměř přesně po roce od voleb do Poslanecké sněmovny. V nich některé z politických stran neuspěly tak, jak by si přály, a jejich výsledek byl mnohem slabší, než očekávaly nebo než historicky získávaly. Komunální volby, ač jsou svojí povahou odlišné od sněmovních, jsou pro politické strany důležitou zprávou o tom, zda se jejich podpora zvyšuje a zda se jim daří přesvědčit voliče o správnosti své politiky i svého směřování. Naopak úspěšnější strany mohou dostat zprávu, zda jejich podpora po roce neklesá.

Voliči se tak poprvé od sněmovních voleb mohou vyjádřit k politické scéně a mají možnost podpořit kandidáty stran, s jejichž politikou souhlasí, či naopak vyvažovat podporu těm, které jsou na celostátní úrovni v opozici.

Pokud by se ukázalo, že se některé z politických stran nepodařilo zastavit propad podpory, nebo pokud by oproti minulému roku byly výsledky významně horší, může být logickým vyústěním těchto voleb i přeskupení sil v politických stranách. V krajním případě je ve hře i pozice předsedy či celého vedení politické strany. Je totiž třeba mít na mysli i fakt, že před politickými stranami jsou už v květnu další volby, tentokrát do Evropského parlamentu. A neúspěch v komunálních volbách by mohl být vnímán jako možná předzvěst neúspěchu ve volbách evropských.

Lokální politika je pro politické strany podstatná i z jiného důvodu. Pro většinu fungujících politických stran s ambicí uspět dlouhodobě je důležitá členská základna. Úspěch stran na nejnižší úrovni politického systému vytváří podhoubí pro výchovu nových politiků, kteří pak mohou postupovat přes krajskou až k celostátní politice. 

Senátní volby, aneb boj o klid vlády

Senátní volby jsou sice mírně upozaděny těmi obecními a také tím, že se nekonají v celém Česku, to ale neznamená, že nejsou pro politické strany důležité. Senát sehrává v české politice důležitou roli, i když to není na první pohled vidět. Mezi pravomoci horní komory patří například možnost vrátit sněmovně návrh zákona. Ta jej pak musí schválit absolutní většinou hlasů.

Vládní koalice hnutí ANO a ČSSD se opírá o toleranci KSČM, samotná vláda dvou stran 101 hlasy nedisponuje. Proto je pro strany vládní koalice důležité posílit svůj vliv. Kdyby získali většinu opoziční kandidáti, mohli by vládě do budoucna komplikovat prosazování jejích návrhů. Podpora KSČM k získání většiny v Poslanecké sněmovně nemusí být automatická.

Sociální demokraté ve volbách obhajují nejvíce mandátů z voleb před šesti lety, kdy jich získali třináct. Pozornost se upírá právě na ně, protože jsou vládní stranou a mohou nejvíce mandátů ztratit. Pokud neuspějí, je ohrožena i pozice předsedy Senátu Milana Štěcha.

Nejsilnější vládní strana ANO disponuje senátorským klubem s pouze šesti senátory. To, že se hnutí daří vyhrávat volby sněmovní či krajské, se neprojevuje právě v senátních kláních. Hnutí, chce-li potvrdit roli hegemona, by mělo mít ambici svůj klub významněji posílit. 

Naopak Piráti a hnutí SPD jsou subjekty novými a jako sněmovní strany bojují o křesla senátorů poprvé. Zisk jakéhokoliv mandátu by pro ně byl úspěchem. Obsazení alespoň jednoho nového mandátu by si přála zřejmě i KSČM. Strana má momentálně pouze jednoho senátora. Strany TOP 09 a Starostové nominovaly ještě v dobách úzké spolupráce společné kandidáty a i v těchto volbách často dochází ke spolupráci, strany nestaví kandidáty proti sobě, naopak je vzájemně podporují. Vzhledem k tomu, že obhajují dvě senátorská křesla, je laťka jejich úspěchu nastavena relativně nízko. 

Důsledky komunálních a senátních voleb je však třeba nahlížet v kontextu dalších faktorů, často místně podmíněných a individuálních. Přesto i tyto volby jsou zkouškou, na kterou strany čekají, aby mohly zareagovat na momentální nálady a podporu veřejnosti.