Nádrže v celém povodí Labe jsou v průměru naplněné už jen ze šedesáti procent. Vůbec nejmíň vody má přehrada Pařížov na Chrudimsku. Šestkrát méně, než je běžný stav touto dobou. Kvůli suchu den za dnem dál ubývá vody i na dalších tocích a přehradách.
Přehrady jsou plné jen z poloviny, Pařížov se dá přejít suchou nohou
Události ČT: Nádrže i toky vysychají, vodohospodáři vyhlíží podzim (zdroj: ČT24)
Vyschlé dno přehrady Pařížov na Chrudimsku připomíná měsíční krajinu. Z původně dvacetihektarové nádrže je jen větší louže. „Teď by v nádrži mělo být 300 tisíc metrů krychlových vody, a nachází se tam 50 tisíc,“ uvedl Jiří Horský, který na vodní nádrži Pařížov slouží jako hrázný 25 let.
Letos v létě poprvé nemá z nádrže skoro co vypouštět. „Průtoky jsou minimální v řádu litrů. Za posledních deset let je to největší sucho, které jsem tady zažil,“ dodal.
Zřejmě vůbec poprvé od roku 1913 se dá přehrada přejít suchou nohou. Řeka Doubrava, která Pařížov zásobuje, v těchto dnech téměř zmizela z povrchu zemského. Do přehrady vtéká jen dvacet litrů za vteřinu. To jsou tři procenta běžného přítoku.
Rybáři ve čtvrtek byli s prutem na břehu vlastně v roli zachránců ryb, které tu zbyly. „Kvůli tomu, aby se to radši vychytalo, než aby vychcípaly,“ řekl rybář Bohumír Schlesinger. A turisty inspiroval stav vody v Pařížově k novému druhu zábavy: k bahnění na dně.
„Ta situace z přehrad, které spravuje Povodí Labe, je na Doubravě nejhorší, protože je skutečně prázdná. U ostatních přehrad jsme na tom výrazně lépe. Pastviny, Seč mají víc než polovinu vody v zásobním objemu,“ uvedl generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
Kdy se stav na šestnácti přehradách v povodí Labe zlepší, vodohospodáři věštit nechtějí. Jen potají doufají: snad začátkem září.
Vedle nádrží je málo vody také v českých řekách, některé jsou jen na jednotkách procent svého běžného srpnového průtoku.
Průtoky vody v řekách
Pomoci má obnova mokřadů i výsadba stromů
Vláda se chce zaměřit na to, jak v časech sucha víc a lépe zadržovat vodu v krajině. Pomoci k tomu má výsadba ovocných stromů, obnova mokřadů, omezení výstavby a naopak udržování luk. A taky budování nových nádrží a navyšování kapacity těch stávajících. Například Vojenské lesy už v chráněné krajinné oblasti Brdy retenční nádrže začaly dělat.
Tři nové vodní nádrže mají být mimo jiné místem, kde se může napojit zvěř. Chránit mají ale především před povodněmi v podbrdských lesích. „Dvě nádrže se při přívalových deštích naplní, voda odtéká následně v době, kdy již například nehrozí povodňová situace v údolí,“ řekl za Vojenské lesy a statky Martin Chytrý.
V období sucha mají sloužit i jako požární nádrž. Některým kritikům ale vadí, že kvůli nim z místa zmizely přirozené druhy rostlin i živočichů. Podle zoologa Davida Fischera navíc tyto nádrže suchou brdskou půdu nevyřeší. „Tím, jak se ta nádrž zahloubila do okolního terénu, tak vlastně to okolí drenuje, to znamená, že my tu vodu, která je v těch svazích, stahujeme do nádrže,“ je názoru zoolog David Fischer.
Voda se podle něho do lesů nevsakuje také kvůli vybagrovaným potokům a odvodňovacím příkopům podél cest. „To je záležitost skutečně jenom technická a ve vzácných podmáčených lokalitách, kde by se les jinak nemohl obnovit,“ dodal Chytrý.
Podle správy chráněné krajinné oblasti je problémem i to, že lesy jsou tu převážně smrkové. Listnaté stromy zadržují vodu lépe. Změna nastala zhruba před dvě stě padesáti lety, kdy se ze zdejšího lesa stal hospodářský.
Na Frýdlantsku se chystají dvě retenční nádrže
Do boje se suchem se někde pustily i samy obce – třeba na Frýdlantsku, v Libereckém kraji, kde voda z krajiny ubývá obzvlášť rychle. Není to tam totiž jen kvůli počasí, příčin je víc – srážkový stín pod horami a hlubinný důl na polské straně v Turówě, který vodu strhává. Na Frýdlantsku tak už teď vysychají řeky, potoky i studny.
Sucho mají odvrátit i nové přehrady (zdroj: ČT24)
Za poslední měsíc spadlo v Heřmanicích jen šest milimetrů srážek. „Je to docela problém, nemůžeme vykonávat běžné činnosti – praní, mytí,“ řekla obyvatelka Heřmanic Monika Kušnírová.
Zatímco v roce 2010 rozvodněná řeka Oleška v Heřmanicích šest domů zničila a čtyřicet dva dalších vytopila, teď v téměř prázdném korytu roste tráva.
Řešením by mohly být dvě retenční nádrže nad Heřmanicemi. Hotové mají být do dvou let. „Když by hodně zapršelo, tak nám to zadrží vodu, potom když bude hodně sucha, tak tu vodu budeme odpouštět v nějakém minimálním množství,“ řekl starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný (SLK).