Filmová „americká“ armáda v Davli posloužila v roce 1968 k ospravedlnění invaze

UDÁLOSTI: Natáčení amerického válečného filmu zneužité sovětskou propagandou ke zdůvodnění okupace Československa (zdroj: ČT24)

Když okupační tanky s rudou hvězdou dojely v srpnu 1968 do středočeské Davle, čekaly tam na ně tanky s hvězdami bílými. K žádnému střetu Rudé armády s Američany sice nedošlo – byly to kulisy použité při natáčení válečného filmu Most u Remagenu – ale sovětská propaganda jejich přítomnost využila. Záběry „vojáků“ v amerických a německých uniformách posloužily k ospravedlnění vpádu do Československa.

Na jaře a v létě 1968 se proměnil starý železný most přes Vltavu, který spojuje davelské nádraží s centrální částí městyse, v Ludendoffův most u Remagenu. Ten byl v březnu 1945 posledním netknutým mostem přes Rýn, představoval tak symbolickou bránu do vnitřního Německa. V Davli pak vznikl film pojednávající o boji o něj.

Točilo se také ve starém Mostě, kde v té době probíhala demolice, takže poskytl vhodné kulisy pro město poničené válkou. Již na jaře ale vzbudila přítomnost filmových rekvizit – totiž druhoválečné bojové techniky – rozruch ve Východním Německu. Nic na tom nezměnil fakt, že uniformy americké armády a Wehrmachtu na sobě měli zejména vojáci Československé lidové armády, kteří tvořili jádro komparsu.

„V Berliner Zeitung byly fotografie a články o tom, že jsou zde jednotky americké armády,“ upozornil vojenský historik Jindřich Marek.

Že jsou v Československu americké tanky, se pak šířilo i Moskvou – a to přesto, že Sověti měli k dispozici informace, že americká ani západoněmecká vojska do Československa nemíří. Není dodnes zcela jasné, zda v Kremlu nevěřili, že za pražským jarem nestojí Američané, nebo tomu nechtěli věřit.

Podle historika Daniela Povolného se to ale nejvyšší političtí představitelé možná ani nedozvěděli. „Část zpráv byla upravována a další zprávy byly vymýšleny a předkládány nejvyšším představitelům, aby dokázaly, že je vše dirigováno ze Západu,“ vysvětlil.

Následně v srpnu přijely sovětské tanky do Davle, kde narazily na techniku poněkud starší, zato však v amerických barvách. „V prvních momentech to byl pro Rusáky šok,“ zavzpomínal herec Jan Přeučil, který měl ve filmu roli kulometčíka. Vše se ale podařilo vysvětlit a k ozbrojenému střetu nedošlo.

V září 1968 pak natáčení v Davli předčasně skončilo. Americký štáb okupované Československo raději opustil a zbylé záběry natočil v Západním Německu.