Vatikán souhlasil se zahájením blahořečení někdejšího českobudějovického biskupa Josefa Hloucha (1902 - 1972). Blahořečení je jedním ze stupňů procesu, který směřuje k prohlášení člověka za svatého. Hlouch se postavil proti komunistické totalitě, a řadu let byl za to perzekvován.
Biskup Hlouch by mohl být blahořečen. Komunisté ho drželi 18 let v izolaci
UvR: Začal proces blahořečení biskupa Hloucha (zdroj: ČT24)
Josef Hlouch
„Osobnost Josefa Hloucha je významná tím, že dokázal probouzet v lidech lidovou zbožnost, která byla nositelkou víry i dalším generacím. Dodnes je mnoho pamětníků, kteří vzpomínají na nejrůznější liturgická setkání s tímto biskupem. A od nich přišla i výzva, zda bychom nezahájili beatifikační proces,“ řekl současný českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.
O zahájení procesu blahořečení požádal na podzim 2015 Českou biskupskou konferenci, která musí schválit zahájení diecézní fáze blahořečení. Po jejím souhlasu podal v listopadu 2017 žádost Vatikánu, který ji po třech měsících také schválil.
„Ze strany Svatého stolce nic nebrání tomu, aby proces beatifikace a kanonizace jmenovaného Služebníka Božího Josefa Hloucha mohl být dokončen,“ napsal kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení.
Proces blahořečení biskupa Hloucha (zdroj: ČT24)
Proces svatořečení má vždy dvě fáze - první v diecézi a druhou v Římě. Zahájení procesu blahořečení oznámí kněží ve farnostech a vyzvou lidi znalé Hlouchova života, aby dosvědčili, jestli je blahoslavení oprávněné. Diecézní komise vyslechne svědky a materiál pak pošle do Říma. Kročil oznámil souhlas Vatikánu ve čtvrtek v 09:30 na mši při svěcení olejů v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše.
Hlouch je podle Kročila známý svou mimořádnou a neutuchající láskou k bližním, odpuštěním pronásledovatelům a pevnou vírou, kterou osvědčil i v letech nesvobody, internace a krutého teroru. Kročilovou ambicí je, aby se svatořečení uskutečnilo do konce jeho biskupského mandátu, tedy do 18 let.
18 let izolovaný od světa
Komunistická moc má samozřejmě lví podíl na jeho předčasné tragické smrti v létě 1972.
Devátý českobudějovický biskup Josef Hlouch se narodil 26. března 1902 v Lipníku u Třebíče. Na kněze byl vysvěcen roku 1926 v Olomouci. Byl profesorem na bohoslovecké fakultě v Olomouci a od roku 1947 českobudějovickým biskupem. Úřad zastával až do své smrti v roce 1972, ale 18 let byl kvůli odporu vůči komunistické totalitě v nucené izolaci.
Mezi lidmi byl Hlouch velmi oblíbený, a to jak mezi katolíky, tak nevěřícími. Po komunistickém převratu v roce 1948 se ale několikrát dostal do konfliktu s totalitní mocí kvůli proticírkevnímu postoji režimu a snaze komunistů o odstřižení tuzemských katolíků od Vatikánu. V kádrovém posudku z 50. let je označovaný jako tvrdý a nebezpečný třídní nepřítel.
Od května 1950 byl proto internován ve své rezidenci, kde byl izolovaný od okolního světa. Nesměl přijímat žádné návštěvy a dům hlídala Státní bezpečnost. V roce 1952 byl v akci „H“ odvezen do opuštěného kláštera v Kadani.
Do diecéze se mohl vrátit až 9. června 1968, kdy se opět ujal svého úřadu. Zemřel 10. června 1972 v Českých Budějovicích po velmi tvrdém výslechu StB. Podle historika Marka Šmída byl Hlouch tvrdě mučen a bolestivě zraněn. Na jeho zdraví se podepsal i stupňující se nátlak krajského církevního tajemníka Drozdka. Hlouch je pohřben na hřbitově u sv. Otýlie.
V procesu směřujícímu k prohlášení člověka za svatého je v katolické církvi kandidát prohlášen postupně za služebníka Božího, ctihodného a blahoslaveného, a poté nakonec za svatého.
Církev usiluje o svatořečení více českých osobností. Beatifikační proces kardinála Josefa Berana začal už v roce 1998 a svatořečen by měl být i kněz Josef Toufar, umučený komunistickou StB.
- 1. Služebník Boží je označení používané v katolické církvi pro zemřelou osobu, u které byl započat kanonizační proces, který dosud nebyl ukončen ani udělením nejnižšího stupně. Kongregace pro svatořečení poté může navrhnout papeži, aby služebníka Božího označil za ctihodného.
- 2. Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace je druhým stupněm kanonizačního procesu. Toto prohlášení znamená, že se církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu a prokazovat jí úctu (např. může být této osobě zasvěcen kostel či oltář). Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a jeden doložený zázrak. Na rozdíl od kanonizace (třetí stupeň procesu svatořečení), blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev.
- 3. K prohlášení za svatého neboli kanonizaci je potřeba ještě jednoho zázraku. Prohlášení o svatosti dané osoby je považováno za neomylné, prohlášení o blahoslaveném či ctihodném nikoli. Svatý pak může být předmětem veřejné úcty po celém světě, nikoli pouze v místní diecézi, a dostává také datum v církevním kalendáři platném pro celou církev.
- Aby byl zázrak uzdravení uznán za platný, musí splňovat následující kritéria:
- nemoc musí být smrtelná
- musí být ve svém posledním stádiu
- použité léky nebyly schopné nemocného uzdravit
- uzdravení musí být okamžité
- uzdravení musí být dokonalé a úplné
- nesmí mu předcházet ulehčení
- uzdravení musí být stabilní a trvalé - Zdroj: www.cirkev.cz