Symbol Libereckého kraje, vysílač a horský hotel Ještěd, slaví čtyřicáté čtvrté výročí vzniku. Slavících návštěvníků se sešly tisíce. Nahlédnout mohli do zázemí vysílače, hotelových pokojů i strojovny lanovky. Za unikátní stavbu Ještědu získali autor Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman prestižní Perretovu cenu.
Ještěd slaví čtyřiačtyřicátiny, podívat se přišly tisíce návštěvníků
Ještěd slaví čtyřiačtyřicátiny (zdroj: ČT24)
Ještěd se slavnostního otevření dočkal koncem září roku 1973. Dodnes jsou v interiéru původní prvky, které slouží bezmála půl století. „Jako třeba zábradlí, všechna umělecká díla se naštěstí podařilo zachovat a v hotelové části jsou ta závěsná vajíčka, ta křesílka,“ říká tajemnice spolku Ještěd 73 Milena Lánská. „Já jsem tady byl jako malé dítě, otce pustili až nahoru do vysílací části, já jsem musel čekat v křesílkách,“ konstatuje návštěvník Ještědu Tomáš Faflák.
Původní podobu dostal také salonek, bar včetně vybavení a dva pokoje. „Ten nábytek je docela i nadčasový, když je teda původní retro,“ říká další návštěvnice Marie Cablková.
Zájem o prohlídky byl tak veliký, že se v jediném okamžiku na Ještědu sešla i víc než tisícovka lidí. Běžní návštěvníci se však nedostanou do vysílacího sálu. „Z Ještědu se vysílá šest rozhlasových frekvencí, z toho televizního vysílání v DVBT dvacet stanic, v DVBT2 ještě čtrnáct,“ říká servisní technik vysílače Pavel Duda.
Šrouby jsou z plastu
O pět pater výš, v části, kde kvůli anténám nesmí být plášť z kovového materiálu, jsou jen laminátové prvky, pruty, upřesňuje Duda.
Dokonce i všechny šrouby jsou vyrobené z plastu. Přestože byl Ještěd ve své době velice moderní a nadčasovou stavbou, potřebuje nutně rekonstrukci. Vlastník, tedy České radiokomunikace, investovaly do Ještědu 60 milionů. To ale na záchranu nestačí. Podle odhadů budou zapotřebí stovky milionů.
„Je to tak významná památka, v České republice všeobecně známá a unikátní stavba, tak si myslíme, že by měl k tomu aktivně přistoupit stát,“ míní radní Libereckého kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květa Vinklátová (SLK).
Na evropské peníze soukromý vlastník nedosáhne. Jedná se totiž o památku s komerčním využitím.