Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) má již připravený text žaloby proti nedávno schválené evropské směrnici o zbraních, s kterou Česká republika dlouhodobě nesouhlasí. Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) v boji proti terorismu navrhuje větší možnosti odhalovat přípravy teroristických útoků v kyberprostoru.
Chovanec má připravenou žalobu na směrnici o zbraních. Jourová chce odhalovat útoky v kyberprostoru
OVM: Odhalovat přípravy teroru v kyberprostoru a česká žaloba na směrnici o zbraních (zdroj: ČT24)
Na jednání vlády půjde ministr vnitra Chovanec s tím, aby Česko žalobu proti evropské směrnici o zbraních podalo, řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle něj Unie přichází s nesmyslnými opatřeními, naopak novinky, které by mohly fungovat, se zdržují. Jako příklad vhodného opatření uvedl posílení obrany vnějších hranic.
Chovanec v souvislosti se sobotními událostmi v Londýně, kde si útok vozidlem a noži vyžádal sedm mrtvých a 48 hospitalizovaných, uvedl, že směrnice je nesmyslná. „Já ve středu přicházím na vládu, přináším návrh na žalobu směrem k Evropě. Ta směrnice poškozuje české občany, vědomí Čechů vůči Evropě, zhoršuje psycho klima vůči Evropě,“ uvedl. Vláda jedná příští týden v pondělí, poté se sejde ve středu 14. června.
Návrh žaloby je podle něj dopracovaný. „Finalizují ho ještě specialisté z ministerstva zahraničí,“ řekl Chovanec. Směrnice vstoupí v platnost 13. června a termín pro podání žaloby k Soudnímu dvoru EU vyprší 7. srpna. „Jdu tam s tím, že ji prostě podáme. Návrh je připraven, jak jsem slíbil, mrzí mě to, nemělo k tomu dojít,“ dodal Chovanec. Netuší, zda se k žalobě některé země připojí.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Cílem směrnice bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU.
O novele ústavy se bude hlasovat možná už v červnu
Právě hrozba teroristických útoků je jedním z hlavních argumentů v české diskusi o použití zbraní. Část politiků navrhuje do ústavy doplnit nové právo pro jejich majitele. Pokud by s plánem uspěli, mohli by sami lidé v případě potřeby použít zbraň k zajištění bezpečnosti země.
K novele se vrátí poslanci už příští týden a schvalovat by ji mohli už v červnu. Návrh podpořily poslanecké výbory, v koalici zatím jasná shoda není. Návrh má podobu novely ústavního zákona. Ve sněmovně a pak i v senátu se tak - oproti jiným zákonům - pro něj musí vyslovit minimálně třípětinová většina.
Rozšiřujeme právo držet a nosit zbraně právě za účelem bezpečnosti státu, tedy zachování celistvosti, svrchovanosti a pořádku na území České republiky.
Podobný případ se před týdnem odehrál v severočeském Chomutově. Jeho vyústění teď rozděluje nejen tamní obyvatele. Sedmatřicetiletý muž tam měl legálně drženou zbraní zastřelit o tři roky mladšího Roma.
Střelec údajně reagoval na hluk a dodávku, která najížděla do lidí na chodníku a bourala do aut. Policie zatím střelce obvinila z vraždy. Na výsledky vyšetřování čeká ve vazbě.
Události: O novele ústavy kvůli zbraním by se mohlo hlasovat už v červnu (zdroj: ČT24)
Jourová: Spolupráce v Unii se zrychluje, pomůže nová směrnice
Podle eurokomisařky Jourové se v Evropské unii zrychluje komunikace mezi státy a přijímání operativních kroků v boji proti terorismu. „Na můj vkus jdou pomalu legislativní návrhy. Státy, kde ještě nebyl teroristický útok, nechtějí tak úplně přijmout návrhy, které mají řešit situaci v zemích, kde už útoky byly,“ uvedla Jourová.
Podle ní by se měli soudci, policisté a státní zástupci či prokurátoři snadněji dostat k informacím z kyberprostoru. „Potřebují se rychle dostat k informacím o připravovaných útocích, které se plánují v kyberprostoru,“ upřesnila Jourová. To by podle ní měla umožnit směrnice, na které právě pracuje. Hotová by měla být do konce roku.
„Chci, aby se státy dohodly, do jaké míry si budou chtít pouštět prokurátory a policisty do svého kyberprostoru,“ dodala.
Podle Chovance evropská iniciativa nestačí, měla by podle něj vzniknout celosvětová dohoda. Jourová rovněž upozornila na dilema, nakolik se kvůli boji s terorismem mají lidé vzdát svého soukromí.