Sněmovní mandátový a imunitní výbor se zabýval rozdílem mezi údaji v obou dokumentech. Na čtvrtečním jednání odhlasoval, že věc postoupí k přestupkovému řízení Městskému úřadu v Černošicích. Ten by pak mohl Babišovi uložit podle zákona o střetu zájmů až padesátitisícovou pokutu.
Hlasování bylo podle účastníků jednání těsné. „Já nebudu říkat, kdo jak hlasoval, jednání je neveřejné. Já osobně to považuji za malichernou administrativní chybu a zbytečnou záležitost,“ řekl člen výboru Roman Procházka (ANO). Babiš podle něj pouze přiznal větší částku, než měl, když uvedl místo čisté mzdy hrubou.
Babiš podle místopředsedy výboru Martina Plíška (TOP 09) vzkázal, že se jednání výboru nehodlá zúčastnit. „Dostali jsme i jeho vyjádření, kde sám přiznal nepřesné údaje, tudíž jsme tuto věc postoupili přestupkovému orgánu v místě jeho bydliště,“ řekl Plíšek. Údaje jsou z jeho pohledu nepřesné v případě hrubých i čistých příjmů.
Přepočítávání podle Plíška navíc výboru nepřísluší. S tím souhlasí i šéfka výboru Miroslava Němcová (ODS). „O tomto vysvětlení jsme se také bavili, ale my nejsme ten, kdo je schopen a má kompetenci přepočítávat, zda ta čísla souhlasí. My vzali za zásadní to, že sám přiznává, že k omylu došlo,“ řekla. Babiš je povinen podat přiznání úplné a bezchybné, proto by se měl případem zabývat úřad, dodala. Výbor pravomoc ukládat sankce nemá.
Na výbor se kvůli nesrovnalostem obrátil šéf sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM).
Babiš označil rozhodnutí mandátového výboru o nesrovnalostech v jeho příjmech za snahu poslance Koníčka (KSČM) o zviditelnění. Řekl, že vše vysvětlil.
Andrej Babiš a Martin Plíšek po jednání výboru
„Paní účetní tam napsala do závorky, že to jsou příjmy po zdanění a měly být před zdaněním. Já jsem napsal dopis, kde jsem to vysvětlil,“ řekl Babiš novinářům. „Myslím, že jsem to dostatečně vysvětlil, ale na to, aby pan Koníček byl v médiích, tak je samozřejmě dobré kritizovat Babiše, to je taková móda teď,“ řekl.
S Koníčkem prý má spory delší dobu. Řekl, že mu vyčítal „totálně předraženou budovu“ Národního kontrolního úřadu (NKÚ) a Koníček ministra zase podle jeho slov „buzeroval“ kvůli elektronické evidenci tržeb.
Podle Babiše nesoulad vycházel z odlišnosti dokumentů
Babiš v březnu zveřejnil zprávy auditorských firem EY a PwC, které potvrdily, že jeho zdaněné i dani nepodléhající příjmy od roku 1996 dosáhly 2,4 miliardy korun, a stačily tak na nákup dluhopisů Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Média upozornila na nesoulad obsažených informací s údaji z majetkových přiznání. Babiš ho vysvětlil tím, že v přiznáních byly hrubé příjmy místo čistých.
Nyní v dopise kromě toho vysvětluje, že v čestném prohlášení se uvádějí veškeré příjmy včetně těch, které se nezahrnují do daňového přiznání, například příjmy osvobozené od daně, příjmy podléhající srážkové dani, zahraniční příjmy vyňaté ze zdanění či přijaté splátky jistin úvěrů a půjček.
Naopak součástí základu daně z příjmů jsou částky, které ve skutečnosti reálným peněžitým příjmem nebo majetkovou výhodou nejsou, což vychází z principu superhrubé mzdy, uvedl vicepremiér. „Na rozdíl od daňového přiznání se do čestného prohlášení také neuvádějí příjmy z titulu výkonu funkce veřejného funkcionáře,“ napsal Babiš.
Dalším rozdílem může být podle něj skutečnost, že v majetkovém prohlášení se uvádějí obdržené částky příjmů, daňová legislativa umožňuje u některých druhů příjmů snížit základ daně o související výdaje, například příjmy z pronájmu nemovitostí či příjmy z prodeje majetku.
„Z výše uvedeného vyplývá, že čísla uváděná v obou dokumentech z principu ani korespondovat nemohou,“ dodal ministr financí.
Babiš na Twitteru také dříve vyjádřil přání, aby výbor řešil i příjmy jeho politických konkurentů Bohuslava Sobotky z ČSSD a Miroslava Kalouska z TOP 09. „Doufám, že na svém příštím zasedání bude výbor řešit i daňová přiznání Sobotky a Kalouska za posledních 20 let, a jak a za co nakoupili byty,“ uvedl šéf ANO.