Spolek z Ústecka podal žalobu na stát kvůli programu na zlepšování ovzduší

Spolek Stop tunelům podal žalobu na ministerstvo životního prostředí. Vadí mu podoba Programu zlepšování kvality ovzduší zóny Severozápad a domáhá se, aby soud program zrušil.

Spolek tvrdí, že program je nekonkrétní a nedojde tak ke splnění požadovaných limitů. Spolek zastupuje sdružení právníků Frank Bold. Řízení bylo zahájeno počátkem srpna. ČT to zjistila ze soudní databáze.

V červenci se k obdobnému kroku uchýlilo občanské sdružení Čisté nebe, které se žalobou na ministerstvo životního prostředí domáhá zrušení Programu zlepšování kvality ovzduší pro Ostravsko. Ministerstvo by pak podle sdružení muselo přijmout nový program.

Ministerstvo: Zrušení programů by nebylo dobrou zprávou

S oběma návrhy na zrušení programů se nyní ministerstvo seznamuje. „Programy spolu s ministerstvem životního prostředí vytvářely, a odsouhlasily je dvě skupiny odborníků (jak při přípravě programů, tak v rámci posuzování vlivů koncepce na životní prostředí) z komerční sféry, akademické, nevládní i z řad našich resortních organizací – například Český hydrometeorologický ústav, kteří na základě navržených opatření potvrdili, že jejich realizace povede ke zlepšení ovzduší do roku 2020,“ uvedla na dotaz ČT mluvčí resortu Jana Taušová.

Proces projednání programů byl podle mluvčí velmi otevřený a demokratický a umožnil dotčené veřejnosti se efektivně zapojit.

„Zrušení programů by nebylo dobrou zprávou pro občany, znamenalo by to především odklad realizace tolik důležitých opatření uložených krajům a obcím, která jsou v programech obsažená, a jejichž realizace povede v dotčených oblastech ke zlepšení ovzduší do roku 2020,“ dodala mluvčí.

Povinnost vytvořit Programy zlepšování kvality ovzduší pro lokality s překročenými imisními limity stanovuje zákon o ochraně ovzduší. Programy byly vydávány od roku 2002 podle předchozího zákona o ochraně ovzduší, naposledy aktualizovány byly v roce 2012. Dříve je připravovaly krajské úřady. Nový zákon o ochraně ovzduší ale doznal změn, nově je vydává už ministerstvo ve spolupráci s krajskými úřady a prostřednictvím opatření obecné povahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k páteční půlnoci.
07:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 3 hhodinami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 4 hhodinami

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 4 hhodinami

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 5 hhodinami

Elektřina po výpadku opět proudí do všech odběrných míst

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zlom těsně před polednem. Jak došlo k masivnímu výpadku proudu

Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
před 14 hhodinami

Zásuvka nefungovala, plicní ventilátor běžel z baterie. Výpadek zasáhl i nemocnice

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.
před 15 hhodinami
Načítání...