Zemřel chemik světového věhlasu Antonín Holý

Praha - V pondělí zemřel ve věku 75 let český chemik světového významu Antonín Holý. Jím objevené preparáty pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Patří k nejúčinnějším a zároveň dostupným lékům proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B. Profesor Holý pracoval desítky let v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

„Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ tvrdil o své profesi Holý, který by 1. září oslavil 76. narozeniny. Považoval se především za vědeckého pracovníka, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu. „Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ řekl před lety, kdy slavil úspěch za úspěchem.

Do Ústavu organické chemie a biochemie Holý nastoupil v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.

Profesor Antonín Holý:

„Touha po poznání a překonání běžného. Kreativní přístup, intuice, zápal, nasazení a odříkání. To vždy bylo, je a bude hnací silou lidského poznávání.“

Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové skupině potenciálních antivirotik.

Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik látek se jim povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s firmou Gilead Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla). Holý dokázal preparáty nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické testování a firmy pro přípravu a výrobu léků. „Ve skutečnosti lze viry, na rozdíl od bakterií, jen těžko potlačovat, a právě virostatika Antonína Holého jsou v tom skvělou výjimkou,“ řekl ve Studiu ČT24 bývalý předseda Akademie věd ČR profesor Václav Pačes. Preparáty se staly základem pro moderní léčbu mnoha závažných onemocnění.

Právě v pondělí schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv užívání léku Truvada pro prevenci nakažení virem HIV u rizikových skupin obyvatelstva.

Holého výsledky doceňují význam základního výzkumu

Podle Zdeňka Havlase, bývalého ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde Holý více než půl století pracoval, byl Holý nesmírně pracovitý, přesně věděl, co chce, a šel za tím, měl vše dobře promyšlené a dokázal své okolí přimět k tomu, aby mu pomohlo v jeho cílech a plánech. „Prožili jsme spolu celý vědecký život, nejdřív byl on mým ředitelem, pak já jeho ředitelem, takže jsme těch kontaktů měli spoustu,“ dodal.

Pavel Hobza z Ústavu chemie a biochemie AV ČR: „Měl několik nominací na Nobelovu cenu, nakonec ji nedostal. Moji kolegové z Ameriky mě několikrát ujistili, že kdyby profesor Holý byl z Harvardu, Cambridge nebo Oxfordu, tak Nobelovu cenu už měl.“

„Musel mít intuici, musel být vynikajícím vědcem, ale myslím si taky, že se se svým výzkumem a svými spolupracovníky ocitl v pravou chvíli na pravém místě,“ soudí předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Holého virostatika se totiž objevila v době, kdy světem hýbalo onemocnění AIDS, hepatitida a celá řada dalších nemocí. „I vědec potřebuje trochu štěstí, bez toho to nejde, ale jak sám také říkal, bez kvalitního dlouhodobého základního výzkumu nemůže vzniknout žádná aplikace,“ vzpomínal na Holého. Holý měl podle Drahoše „čich na to, co by mohlo být zajímavé“. Za sloučeninami, u kterých objevil antivirové účinky, šel velmi důsledně. „Přispěl k blahu lidstva, jde o desítky, možná stamiliony lidí, kteří se jeho preparáty léčí,“ zdůraznil šéf akademie.

„Příklad bychom si měli vzít z toho, že vyšel ze základního výzkumu,“ uvedl Pačes, který rovněž začínal vědeckou kariéru v ÚOCHB, kde Holý celý život pracoval. Výsledky základního výzkumu ale dokázal převést až k patentům. „Dnes někteří kapitáni průmyslu základní výzkum zpochybňují, byl to ale Holý, kdo dokázal základní výzkum dovést do praktických aplikací,“ zdůraznil Pačes. „Důležitá byla i jeho úžasná píle, svému povolání se věnoval na sto procent,“ podtrhl Pačes. Holý chtěl jako každý vědec, aby byla jeho práce uznávaná, ale nikdy nezveřejňoval výsledky svého výzkumu dříve, než si jimi byl naprosto jist. „I z toho bychom si měli vzít poučení,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O abolici pro vojáky či důchodech diskutovali hosté Událostí, komentářů týdne

Tématem Událostí, komentářů týdne bylo udělení abolice prezidentem Petrem Pavlem čtyřem vojákům, kteří působili v Afghánistánu. Jejich vyšetřování se soustředilo na skutečnost, že afghánský voják, který zabil jejich kolegu, armádního psovoda Tomáše Procházku, nepřežil výslech. Hosté se věnovali také situaci v Pásmu Gazy a postojům vůči Izraeli, odchodu do důchodu nebo ohlédnutí za filmovým festivalem v Cannes. Pozvání do pořadu moderovaného Janou Fabianovou přijali redaktorka Deníku N Petra Procházková, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herečka Bára Štěpánová a komentátor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos.
před 2 hhodinami

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 5 hhodinami

Novou tvář získá pětatřicet nádraží

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.
před 5 hhodinami

Drábová: Životnost Dukovan půjde prodloužit, když projdou kontrolou

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.
před 9 hhodinami

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za hudbou bez peněz v kapse. Další festivaly se přidávají k bezhotovostnímu placení

Festivaly Hrady CZ nebo Pálavské vinobraní se letos přidávají k trendu bezhotovostního placení, takzvaně cashless. Bez hotovosti se obejdou návštěvníci i na novém festivalu Banger nebo na studentském festivalu SHOW Strahov. Důvodem je podle organizátorů hlavně přehled nad tržbami a větší komfort pro návštěvníky. České televizi to potvrdilo šest festivalů z devíti. Doposud se platilo bez hotovosti na festivalech jako Metronome, Mighty Sounds, Rock for People, Votvírák nebo Colours of Ostrava.
před 17 hhodinami

Stále více lidí bydlí ve sdíleném nájmu. Zdražování bude pokračovat

Realitní makléři po celém Česku se shodují, že oproti loňskému roku zdražily nájmy v průměru o desetinu. S rostoucí cenou přibývá lidí, kteří bydlí ve sdíleném nájmu. Zatímco ale ještě před nedávnem se to týkalo hlavně studentů v univerzitních městech, nyní se už do jednoho společného bytu sestěhovávají i starší a pracující lidé. A podle expertů zdražování nekončí.
před 18 hhodinami

Novému systému varování obyvatel se věnovala Zóna ČT24

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.
24. 5. 2025
Načítání...