Zemřel válečný parašutista Matula

Victoria (Kanada) - Zemřel válečný parašutista Robert Matula, příslušník šestičlenné skupiny Wolfram, který bojoval v Protektorátu Čechy a Morava na území Beskyd. Předtím prodělal v Anglii speciální výcvik pro vysazení na nepřátelském území, osobně se znal s Gabčíkem i Kubišem. Generál Matula žil od roku 1948 ve Velké Británii, kam musel uprchnout před komunistickým pronásledováním. Posledních padesát let svého života prožil v kanadském Vancouveru. Zemřel včera odpoledne po dlouhé nemoci v hlavním městě Britské Kolumbie Victorii. Bylo mu 93 let. Česká televize se Matulovi věnovala v unikátním dokumentu mapujícím jeho životní příběh.

V červnu 1939 opustil Matula protektorát a odešel do Polska, skončil ve sběrném táboře v Malých Bronovicích na předměstí Krakova, kde podepsal závazek k Cizinecké legii. Po zahájení války z legií odešel a bojoval o Francii. Po pádu Francie bojoval i o Anglii.

V červnu 1944 se dostal do programu výsadků do protektorátu, do operace Wolfram. Od 15. května do poloviny června 1944 absolvoval v rámci výcviku kurz útočného boje, sabotáže, dále paravýcvik a konspirační kurz.

Výsadek 13. září 1944

Robert Matula společně s ostatními příslušníky skupiny nastoupil do letounu Handley Page Halifax. Po půlnoci následujícího dne členové WOLFRAMU opustili čtyřmotorový stroj nad územím protektorátu v prostoru Beskyd (poblíž obce Nytrová).  „Let přes Jaderské moře proběhl vcelku klidně, zato u jugoslávského pobřeží a na rakouských hranicích nás “uvítala„ protiletadlová palba. Během letu shodila osádka letounu několik zásobníků materiálu, snad Titovým partyzánům. Poslední protiletadlový 'ohňostroj' před seskokem jsme zažili poblíž vsetínské zbrojovky.“

Paraskupina měla za úkol provádět sabotáže a organizovat partyzánskou činnost na moravsko-slezském pomezí. Jednotliví členové výsadku se sešli na dohodnutém místě až o deset dní později, chyběl však radista Karel Svoboda, který byl zatčen gestapem. Zbylým výsadkářům se podařilo navázat spojení s partyzánskými skupinami, které operovaly v beskydských lesích. Represivní protipartyzánské akce gestapa přežili v místních rodinách. Na jaře roku 1945 pokračoval Robert Matula se svými spolubojovníky v organizování akcí proti okupantům.

  • Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24

Koncem dubna překročili frontu u obce Jiříkovice s cílem připojit se k postupující Rudé armádě, byli však zatčeni příslušníky NKVD. Po propuštění byl Robert Matula 25. května přidělen na MNO (hlavní štáb, odbor zpravodajský). V červenci 1945 byl povýšen do hodnosti podporučíka pěchoty v záloze a na začátku následujícího měsíce na poručíka. V září 1945 přicestovala za Robertem Matulou jeho manželka i s dcerou Natashou Margarethou, společně pak žili ve Slezské Ostravě. V následujícím měsíci byl Robert Matula převelen do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kde vyučoval vojenskou zdatnost.  V červnu 1946 se rozhodl ukončit aktivní službu v armádě.

Generál Robert Matula, příslušník paraskupiny Wolfram:

„Já jsem se nikdy nebál, jak říkal Masaryk, nebát se a nekrást!“

Krátce po změně politického systému v Československu v roce 1948 byl souzen vojenským soudem v Olomouci pro pobuřování a nesouhlas s komunistickým vedením v armádě. Přestože byl osvobozen pro nedostatek důkazů, rozhodl se i s rodinou opustit zemi. Manželka s dcerou mohly vycestovat z Československa legálně, Robert Matula společně s Miloslavem Hájkem překročili ilegálně hranice u Železné Rudy v březnu 1948.

Po čtyřměsíčním pobytu v Německu odcestoval za rodinou do Anglie. V následujících letech pracoval jako úředník u Správy řeky Temže a v továrně na výrobu karoserií Jaguar. V roce 1958 se s celou rodinou vystěhoval do Kanady. Až do odchodu do důchodu pracoval v různých, převážně dělnických, povoláních.

Nahrávám video
Zemřel válečný parašutista Matula
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analog se vrací, filmové fotoaparáty lákají hlavně mladé

Zájem o focení na analog v Česku podle oslovených prodejců v posledních pěti letech roste. U jednorázových a levnějších kompaktních fotoaparátů potvrzují růst tržeb až o desítky procent. Vyšší zájem o tradiční focení potvrzují také fotokluby. Prodejci, odborníci na servis i fotokluby se shodují, že trend táhnou hlavně mladí lidé.
před 6 mminutami

VideoParalympijské hry s ruskou a běloruskou účastí budí zlou krev

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.
před 10 hhodinami

VideoJižněji a delší trasou. S pilotem vládního airbusu o repatriačním letu

Po pěti dnech se pilot vládního airbusu Petr Daňko vrátil v pátek domů. Od pondělí se na Blízkém východě otočil třikrát. Patřil k posádce, která stroj přebírala v Šarm aš-Šajchu od kolegů, kteří přiletěli z Ománu. Na palubě bylo 94 cestujících. V rozhovoru zmiňuje, že oproti běžným trasám se nyní létá trochu jinak, jižněji a déle, protože se oblétávají nebezpečné oblasti. Plány na příští týden zatím pilot z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely nezná, budou se ještě upřesňovat. Zákazníkem je totiž ministerstvo zahraničních věcí, které dosud ještě na toto období nepředložilo objednávku. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nyní odhaduje, že dál se budou spíše využívat soukromá letadla společnosti Smartwings, která mají výrazně větší kapacitu než vládní letouny.
před 11 hhodinami

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
před 12 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.
před 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.
před 13 hhodinami
Načítání...