Uprchlická krize a takzvaný Islámský stát poutají nejvíc pozornosti mezi Čechy. V průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi je zmínil největší počet lidí, více než čtyři pětiny. Mezi sledované události ale stále patří Ukrajina, která se už skoro dva roky potýká s nepokoji na východě, nebo hrozba odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Většina Čechů se zajímá o téma uprchlíků, k médiím je ale skeptická
O téma uprchlíků se velmi zajímá 51 procent respondentů, dalších 39 procent se zajímá trochu. Pouhých deset procent uvedlo, že tomu nevěnuje pozornost. Migrace tak podle průzkumu mezi českými obyvateli představuje nejsledovanější oblast. Hned za běženci se umístilo provázané téma - takzvaný Islámský stát. Působení radikálních islamistů v oblasti Sýrie a Iráku totiž vyhnalo z domovů miliony lidí, z nichž někteří se nakonec rozhodli odejít až do Evropy. Zároveň IS souvisí s hrozbou terorismu. O téma IS se tak zajímá 80 procent lidí.
Průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi
Mezi lidmi převládá názor, že by se situace ohledně uprchlíků měla řešit spíš na nadnárodní úrovni. K tomuto způsobu řešení se přiklání až 69 procent dotázaných. Pouze deset procent podporuje nalezení řešení na úrovni států. Pro řešení v rámci Evropské unie se vyslovilo 29 procent lidí a 17 procent se přiklání k tomu, že by se situace měla řešit v zemích, odkud uprchlíci pocházejí.
Průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi
Češi jsou pak převážně skeptičtí ohledně objektivity poskytovaných informací o uprchlících, které se objevují v médiích. Polovina respondentů se domnívá, že informace o tomto tématu nejsou objektivní, přičemž 16 procent volilo odpověď „určitě ne“ a dalších 34 procent pak odpověď „spíše ne“. Opačný názor přitom zastává jen 46 procent lidí, přičemž pouze pro 5 procent jsou poskytované informace určitě objektivní.
Průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi
Média ale představují hlavní zdroje informací o uprchlících v Evropě. Čtyřicet pět procent dotázaných uvedlo jako primární zdroj televizi. Druhým nejčastějším zdrojem je zpravodajství na internetu (31 procent). Důvěra v objektivitu těchto dvou zdrojů se značně liší. Internet označuje za objektivní jen třetina dotázaných, což je téměř dvakrát méně než v případě televize. Informace ještě lidé čerpají ze sociálních sítí a webových diskusních fór (8 procent). Až po nich následuje rádio nebo tisk.
Muži čerpají informace častěji ze zpravodajství na internetu, případně z jiných zdrojů. Naproti tomu pro ženy je nejdůležitějším médiem televize. Důležitost televize také roste s věkem a naopak klesá se vzděláním. Zpravodajství na internetu je tak důležitější pro mladší respondenty, a to zejména pak ty mezi 18 - 29 lety a pro lidi s vyšším vzděláním.
Dvě třetiny lidí si myslí, že je v Česku rozšířen pravicový extremismus
Uprchlíci ale nejsou jedinou věcí k diskusi. Dění na Ukrajině i možnost vystoupení Velké Británie z Evropské unie jsou tématem shodně pro 62 procent lidí. V případě možného brexitu ale výzkum zachytil větší podíl těch, které téma buď zajímá velmi – 26 procent, nebo naopak vůbec – 19 procent. O ukrajinský vývoj se častěji zajímají jen trochu, případně se spíše nezajímají.
V souvislosti s antiimigrantskými postoji se objevují hlasy, které varují před nárůstem radikalismu. Téma pravicového extremismu a nacionalismu ale v porovnání s uprchlíky zajímá méně lidí, ve výzkumu ho vybralo 53 procent dotázaných. Stejný podíl lidí vyjádřil zájem o řešení ekonomických potíží Řecka a možné zrušení sankcí Evropské unie vůči Rusku.
Průzkum Společnosti TNS Aisa pro Českou televizi
Osmnáct procent občanů si pak myslí, že je pravicový extremismus v Česku velmi rozšířen. Opačný názor zastává 5 procent dotázaných. Asi desetina nedokázala situaci posoudit. Většina, 66 procent, je přesvědčena, že je extremismus v Česku přítomen do jisté míry. 41 procent lidí ho vnímá jako velmi nebezpečný a 45 procent jako trochu. Pro 8 procent dotázaných není vůbec nebezpečný.
Průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).