Únorový volební model potvrdil silnou pozici hnutí ANO, které má 27 procent a udržuje si náskok před sociální demokracií se 17 procenty. Obě uskupení si ale oproti lednovému průzkumu pohoršily. Zatímco ANO se i tak drží vysoko nad svým výsledkem z voleb z podzimu 2013, sociální demokracie za svým tehdejším vítězstvím zaostává. Třetí koaliční strana KDU-ČSL se drží jenom těsně nad pětiprocentní hranicí, jejíž překročení je podmínkou pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Na výsledcích posledního měsíce se mohlo projevit, že se v únoru vládě podařilo ve sněmovně navzdory hlasité kritice opozice prosadit elektronickou evidenci tržeb, zároveň se potýkala s hádkami a kritikou kvůli možnému únikům tajných informací.
Nejvýraznější zlepšení preferencí zaznamenali v únoru komunisté, kteří se vrátili na třetí místo s 12 procenty. Koncem měsíce se přitom setkali s kritikou za to, že se přihlásili k „revolučnímu odkazu“ převratu z roku 1948. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš spolu s tím uvedl, že „způsob budování moci byl chybný a od těchto věcí se distancujeme“. Volební průzkum probíhal ve dnech 20. až 26. února.
Únor s sebou přinesl ještě posílení menších stran. Nejvíce si polepšily Úsvit-NK a zelení, a to shodně o 1,5 procentního bodu. Preference Úsvitu tak v únoru činily 4,5 procenta, za ním se s čtyřmi procenty umístila Svoboda a přímá demokracie (SPD), kterou v květnu založil bývalý předseda Úsvitu Tomio Okamura. Jak Úsvit-NK, tak SPD se začátkem února aktivně účastnily protiimigrantských demonstrací. Zelení, kteří dosáhli v preferencích čtyř procent, se naopak ve stejný den angažovali na akci Za Evropu beze strachu a nenávisti a vystupují proti extremismu.
Méně lidí bylo spokojeno s politickou situací i vládou
Spokojenost s politickou situací se v únoru propadla o pět procentních bodů. Spokojeno je nyní 31 procent lidí. V listopadu 2015 a v lednu 2016 ale byla spokojenost oproti dlouhodobé situaci nadprůměrná. Podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 procent se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem.
Mezi dotázanými uvedlo 49 procent z nich, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 procent by se jich spíše zúčastnilo. Zvýšilo se tak množství lidí, kteří jsou určitě přesvědčeni. Oproti poslednímu měření v lednu ale nedošlo k významné změně celkové ochoty.
O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do sněmovny je pevně rozhodnuto 40 procent voličů, dalších 29 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní.
