Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne zvýšit životní a existenční minimum o víc než šest procent. Cílem je vyrovnat vliv inflace. Nejchudší by si tak ve výsledku mohli polepšit až o více než dvě stě korun. Pravicová opozice záměr kritizuje, KSČM by přidala ještě víc.
Po čtyřech letech by mohlo růst životní i existenční minimum
Lidé s minimálními příjmy by si od příštího roku mohli polepšit. Stát chystá navýšení důležitých sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit příspěvky na existenční a životní minimum o více než šest procent. V prvním případě by lidé dostali o 136 korun víc, v druhém případě 211 korun navíc.
Částky mají pokrýt inflaci od doby, kdy stát dávky zvyšoval naposledy."
„Podle současných odhadů se ten růst pohybuje na úrovni 6,2 procenta. Pokud se tyto odhady potvrdí, ministerstvo práce začne připravovat všechny podklady k jednání vlády," uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň. Sobotkova vláda by měla o zvýšení obou minim jednat během podzimu.
Návrh na zvýšení dávek pro chudé
V rozpočtu by peníze mohly být
Pozitivní výhled pro tento plán skýtá státní rozpočet. Zatím počítá s růstem dávek v hmotné nouzi o 900 milionů korun, což by mělo na růst obou minim stačit. „My jsme vždycky připraveni jednat, nicméně u této oblasti je důsledně třeba zvažovat možnosti státního rozpočtu," uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor.
Podle Jana Bartošky podporuje KDU-ČSL růst životního minima. „U existenčního minima se spíše kloníme k tomu nepodpořit navýšení," dodal. Je totiž prý důležité, aby se lidem vyplatilo pracovat.
Události ČT: Navýšení životního a existenčního minima (zdroj: ČT24)
Pravice by nezvyšovala, naposledy se přidalo za Nečase
Od levicové opozice zaznívá, že záměr je nedostatečný a příspěvek by zvedli výrazněji. „Protože žít za těch pár korun je opravdu velmi těžké," zdůvodnil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Lidé si zaslouží dostat něco z hospodářského růstu, který teď prožíváme, a i když na něj vláda neměla moc velký vliv, měla by být vstřícná,“ dodal.
Opačně se vyjádřila pravicová opozice, která s navýšením nesouhlasí. „Nebude to nikoho podněcovat k tomu, aby pracoval," řekla expertka ODS na sociální politiku Lenka Kohoutová. Výplatu obou dávek by navíc podmínila pravice veřejně prospěšnými pracemi pro obec.
Naposledy ale přidávala lidem s nízkými příjmy právě pravicová vláda. Nejchudší lidé se dočkali navýšení dávek naposledy v lednu 2012. Kabinet Petra Nečase tehdy přidal ještě víc, a to o devět procent - existenční minimum zvedli o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o tři sta korun. Vláda to označovala jako kompenzaci změny v dani z přidané hodnoty (DPH).
V příštím roce by ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo navyšovat i příspěvek na péči o zdravotně či mentálně hendikepované. Podle první varianty by se příspěvek zvýšil o deset procent a platil by od července 2016. Druhá varianta by znamenala rozložení růstu. V červenci by se příspěvek zvýšil o pět procent, v lednu 2017 pak o dalších pět procent.
Dávky s ohledem na životní minimum
- Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
- Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.
- Životní a existenční minimum je využíváno při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích.
- Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
- Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
- Řídí se skutečným vývojem spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném období 5 %.