Žena prý tajila zaměstnavateli těhotenství. Podvod, nebo ústavní právo?

V minulých dnech zaujala média informace o obvinění ženy ze Sokolovska, která měla před zaměstnavatelem zatajit těhotenství a záhy se z práce omluvit. Hrozí všem ženám, které se takhle zachovají, trestní stíhání? Zaměstnavatel nemá právo zjišťovat, jestli uchazečka o práci čeká dítě. Nakonec se ale ukazuje, že v tomto konkrétním případě byla žena nejspíš se zaměstnavatelem dohodnutá. Mohlo jít o fiktivní pracovní místo s vysokou mzdou, aby těhotná měla nárok na nemocenskou a mateřskou. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že nejde o ojedinělý případ.

168 hodin: Obvinění těhotné ženy? Údajně šlo o fiktivní práci (zdroj: ČT24)

Karlovarská policie v minulých dnech informovala o neobvyklém případu obvinění ženy, která měla zatajit své těhotenství, aby uzavřela pracovní smlouvu, a po týdnu si nechala vystavit pracovní neschopnost. Měla přitom vědět, že patří do rizikové skupiny a nebude moci poptávané místo zastávat. „Žádný zákon mi nezakazuje nastoupit do práce jako těhotná,“ prohlásila obviněná. Právník potvrdil, že do toho, jestli je žena těhotná, nebo ne, nikomu nic není. „Je právo ženy být těhotná a zaměstnavatel nemá právo zjišťovat její stav,“ uvedl advokát Ronald Němec.

Obvinění vůči těhotné
Zdroj: ČT24

Bezprecedentní situace vyvolala rozruch. Jak ale ukazuje bližší seznámení s případem, je podstata věci trochu jinde. „Žena není trestně stíhaná za to, že nenahlásila těhotenství, ale za další okolnosti týkající se údajného pracovního poměru, které jsou předmětem dalšího vyšetřování,“ uvedla mluvčí karlovarského policejního ředitelství Zuzana Týřová. Původní prohlíšení policie bylo ale poněkud jiné - sokolovští kriminalisté ji obvinili z podvodu, že se nechala přijmout do práce, přestože věděla, že je těhotná.

Pracovní místo vytvořené kvůli nemocenské a mateřské

Něco napoví už pracoviště, kam měla obviněná žena nastoupit. Měla dělat vedoucí prodejny v malém obchodním areálu v Chodově na Sokolovsku. Objekt je ale momentálně prázdný, má tu proběhnout rekonstrukce. Nepodařilo se přitom zjistit, jestli prodejna běžně fungovala v době, kdy se těhotná žena měla o práci ucházet. Nicméně možná vůbec nebylo v plánu, aby tu pracovala. Fiktivní pracovní místo s vysokou mzdou jí údajně vytvořila kamarádka, aby měla těhotná nárok na nemocenskou a mateřskou. O druhou ženu, která měla těhotnou zdánlivě zaměstnat, se už prý také zajímá policie.

Objekt s obchody v Chodově
Zdroj: ČT24

Coby zaměstnaná dostala těhotná od státu celkem 80 tisíc nemocenskou za zhruba půl roku a následně 140 tisíc korun mateřskou. Podezření, že jsou peníze vypláceny neoprávněně, nahlásila Česká správa sociálního zabezpečení. Podle úřadu nejde o ojedinělý případ, i když ministerstvo práce a sociálních věcí mluví spíš o výjimečnosti. S podezřením na zneužití dávek se na policii obrátí pracovníci sociálního zabezpečení v desítkách případů ročně. „Nejčastějším případem, kdy dochází k zneužívání dávky, je to, že ženu zaměstná někdo z příbuzných nebo přátel,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Právo obstarávat si prostředky na obživu prací i svobodně si vybrat zaměstnance

Podobným příkladem z minulosti byla osmadvacetiletá žena, která se vrátila těhotná z Kanady a nastoupila jako ekonomická poradkyně k matce do cukrárny. V podniku měla pracovat měsíc a půl, než odešla na mateřskou. Obě ženy byly nakonec pravomocně odsouzeny k roční podmínce. Podle jejich právníka Václava Němce provedená kontrola ze sociálního zabezpečení nezjistila žádné pochybení a nikdo nezpochybnil, že práce byla skutečně odvedena, rozsudek tak pokládá za absurdní a hodlá se ještě obrátit na Nejvyšší soud, případně na Ústavní soud. „Ústava celkem jednoznačně zakotvuje právo každého obstarávat si prostředky na obživu prací a svobodu podnikatele, koho zaměstná a za jakou mzdu,“ řekl Václav Němec.

Ultrazvuk
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Jestli se žena ze Sokolovska s kamarádkou domluvila na podvodu, aby těhotná dostávala od státu peníze, rozřeší také soud. Pokud věděly, že práci nikdy nemůže vykonávat, a bylo záměrem, aby stát vyplácel peníze, tak podle právníka Ronalda Němce šlo o podvod.

Vydáno pod