Zeman už dříve uvedl, že pokud se článek nenajde, tak se omluví. Dnes ale zdůraznil, že se může omluvit pouze za jeho případné nenalezení. Dál totiž trvá na jeho existenci. „Pokud Jiří Ovčáček tento článek nenajde do 30. června, tak z vlastní kapsy vypíšu cenu pro toho, kdo ten článek objeví. Vím na sto procent, že ten článek existuje, protože jsem ho sám četl,“ uvedl Zeman. Jak vysoká částka to bude, nechtěl předjímat. „Ale bude to částka dostatečná na to, aby motivovala archivního badatele a ten se pokusil tento článek najít.“
Spory o Peroutkovo dílo začaly Zemanovým lednovým projevem na pražském fóru k holocaustu, kde hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu. „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky',“ řekl tehdy Zeman.
Peroutkova vnučka žaluje stát
Podle odborníků a Společnosti Ferdinanda Peroutky ale Peroutka nikdy takový článek nenapsal. Sdružení vyzvalo prezidenta, aby svá tvrzení buď doložil, nebo se veřejně omluvil. Omluvy se domáhá také Peroutkova vnučka Terezie Kaslová, která kvůli Zemanově tvrzení podala žalobu na stát. Zeman se sice opakovaně vyznal k obdivu k Peroutkovi, současně ale říká, že tento novinář publikoval víc sporných textů.
„Jiří Ovčáček samozřejmě publikoval řadu dalších Peroutkových článků, které v podstatě dokazují jeho podlehnutí nacistické ideologii,“ potvrdil svá slova dnes Zeman. Ovčáček se, podle vlastních slov, ve volném čase věnuje četbě Peroutkova titulu Přítomnost. Ačkoliv zmíněný článek nenašel, začal zveřejňovat jiné články, které považuje za kontroverzní. Za jeden z nich přitom podle historiků Peroutka skončil v koncentračním táboře. Podívejte se, jak o svém bádání vypráví v pořadu Newsroom ČT24:
Ovčáček dál pátrá po Peroutkovi: "Není to soutěž v rychlosti"
Dílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky (více čtěte zde). Za první republiky řídil kulturně-politickou revui Přítomnost a přispíval do různých periodik v čele s Lidovými novinami. Za okupace opakovaně odmítl spolupráci s gestapem a byl proto až do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.
Po osvobození řídil jako šéfredaktor Svobodné noviny a týdeník Dnešek, věnoval se vlastní literární tvorbě a stal se poslancem Národního shromáždění za národní socialisty. Po komunistickém puči v roce 1948 autor monumentálního historického díla Budování státu emigroval, pak se usadil v USA. Byl jedním ze zakladatelů a do roku 1961 vedoucím českého vysílání Rádia Svobodná Evropa.