Dostat do Prahy papeže: zn. spěchá - Tomáš Halík byl u toho

Praha – Papež Jan Pavel II. navštívil Československo v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po sametové revoluci. Šlo o výjimečný počin, běžně se totiž návštěvy hlavy katolické církve připravují roky dopředu. Přímo ve Vatikánu návštěvu připravoval Tomáš Halík, který ve Studiu 6 popisoval zákulisí návštěvy. „Bylo kratičce po pádu komunismu, nebyly tady vybudovány žádné struktury, ani církevní, ani z hlediska nové vlády. Takže to byla obrovská improvizace.“ Návštěvu Jana Pavla II. si prý vymyslel Václav Havel už v době, kdy ještě nebyl prezidentem.

Papež sice do Československa přijel v roce 1990, jeho návštěva se ale začala rodit už o dva roky dříve. V roce 1988 přijel do Prahy za kardinálem Tomáškem pařížský arcibiskup Jean-Marie Lustiger: „Já jsem tenkrát s kardinálem Tomáškem úzce spolupracoval a on si vždycky přál tyto návštěvy vodit Prahou, protože to byla příležitost s nimi hovořit mimo odposlouchávaný arcibiskupský palác a říct jim něco o té podzemní církvi. Když jsem kardinálu Lustigerovi řekl některé své myšlenky o budoucnosti církve v našem regionu, tak řekl: Toto musíte říct osobně papeži a já se postarám, abyste se k němu dostal,“ vzpomínal ve Studiu 6 Tomáš Halík, který je teď prezidentem České křesťanské akademie. 

Kardinál Tomášek při mši za svatořečení sv. Anežky (chrám sv. Víta, 25. 11. 1989)
Zdroj: ČT24/Velvyslanectví ČR při Svatém stolci

Naprostá utopie se stala skutečností

To, co v roce 1988 vypadalo jako naprostá utopie, se splnilo už o rok později. Byla svatořečena Anežka Česká a spolu s desítkami tisíc poutníků z Československa se do Říma dostal i Halík a pronesl tam svůj slavný výrok „až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře“ - více čtěte zde.

„Papež Jan Pavel II mě pozval na soukromou večeři s biskupem Jaroslavem Škarvadou, který tenkrát působil ve Vatikánu. Na té večeři nám papež řekl, že komunismus brzy skončí. Já jsem tomu nevěřil – bylo 8. listopadu. Za devět dní byl 17. listopad a za další tři týdny přijel pan biskup Škarvada po 40 letech do Prahy a já jsem ho vzal do Špalíčku k Václavu Havlovi, kde tenkrát bylo sídlo Občanského fóra,“ vypráví Halík.

„Vítám vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky“

Knihovna Václava Havla 22. dubna od 18:00 pořádá večer věnovaný setkání Václava Havla s Janem Pavlem II., jejich osobnímu přátelství, vztahu Jana Pavla II. k Československu a první návštěvě Svatého otce v českých dějinách vůbec. Moderuje Veronika Sedláčková, pozvání přijali Tomáš Halík, František Mikloško a Pavel Fischer.

A právě ve Špalíčku se návštěva papeže v Československu lidově řečeno upekla: „Václav Havel říkal – jestli budu prezident, bylo to asi pět dní před volbou, tak bych chtěl pozvat papeže. A byl bych rád, kdyby přijel ještě před prvními svobodnými volbami, to bude vzrušená atmosféra a on ji může trochu uklidnit,“ uvedl Halík.  

10 minut
Halík: Na soukromé večeři mi papež řekl, že komunismus skončí
Zdroj: ČT24

Biskup Škarvada ovšem oponoval, že to nepřichází v úvahu – podobná návštěva prý zabere tři roky příprav. Po několika dnech se ale Halíkovi ozval z Vatikánu, že znovu mluvil s papežem a padla zmínka i o možném pozvání hlavy katolické církve k návštěvě. Jan Pavel II. souhlasil, ale pod podmínkou, že dostane osobní pozvání. „Tak mi biskup Škarvada říká – hned běž na Hrad a vyjednej to tam. Já jsem druhý den ráno šel do té ustavující prezidentské kanceláře a říkal jsem: Václave, je třeba poslat pozvání – to odešlo ještě ten den. Potom se dohodl termín návštěvy a asi za měsíc přivezl arcibiskup pozvání od papeže, abych okamžitě odjel do Říma a měsíc tam návštěvu připravoval,“ popisuje Halík.

Pád komunismu i mistr Jan Hus

Měl prý krásnou kancelář ve vatikánském paláci a skoro každý druhý den s papežem probíral detaily návštěvy: jelikož šlo vlastně o první návštěvu papeže v postkomunistickém světě, tak se na ni kladl velký důraz: „Bylo potřeba se nějakým způsobem postavit k pádu komunismu a promluvit o tom, co tuto část Evropy pravděpodobně čeká. Aby to nebyl jen divoký kapitalismus, ale aby tu byl také nějaký duchovní a morální akcent,“ vysvětluje Halík.

Janu Pavlu II. prý také velmi záleželo na tom, aby mohl pozitivně promluvit o mistru Janu Husovi. Toto téma se prý před návštěvou hojně diskutovalo a někteří papežovi spolupracovníci byli proti tomu, ale podařilo se to obhájit.  

Papež sloužil mši na Letenské pláni
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

„On se také chtěl setkat s českou inteligencí a tenkrát na Hradě pronesl projev, o kterém jeho mluvčí prohlásil, že to byl nejlepší papežův projev za celý pontifikát. Já myslím, že řekl opravdu velmi významné myšlenky, ale bohužel se tím církev příliš nepoučila. On třeba říkal: Nevracejte se k tomu, co tu bylo před komunismem, snažte se dozrát v té zkušenosti, kterou jste prošli, a zahajte novou cestu – ať to není jen nostalgie po minulosti,“ připomíná Halík. Zároveň ale dodává, že pro většinu lidí byla návštěva papeže spíše emocionální zážitek: „Taková fiesta svobody, viděli jsme papeže – ale s jeho myšlenkami se tolik nepracovalo.“

Papež navštívil Československo v dubnu 1990 a jeho pouť se stala symbolem změn. Mezi Prahou a Vatikánem totiž byly za komunismu ještě horší vztahy než s ostatními státy východního bloku. Posun přišel až těsně před papežovou návštěvou, kdy se Československo stalo čtvrtým státem Varšavské smlouvy, který obnovil vztahy se Svatým stolcem.

Jan Pavel II. se při své návštěvě setkal s vysokými církevními představiteli a poté na Letné sloužil mši, během níž pronesl kázání v češtině. Této mši přihlížely statisíce lidí. Druhý den pobytu strávil papež na moravském Velehradě a na Slovensku. V následujících letech navštívil Jan Pavel II. Českou republiku ještě dvakrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přívalové deště hrozí v jižní polovině země, na sever nedojdou

Čtvrteční studená fronta přinese bouřky a přívalové deště, které mohou doprovodit menší kroupy. Odpoledne a večer hrozí především v jižních Čechách, na Vysočině a jihu Moravy. Naopak na sever Moravy a do Slezska pravděpodobně nedorazí. Poté dojde opět k oteplení a víkendové teploty opět přesáhnou tropických třicet stupňů Celsia. V neděli se začne ochlazovat a denní teploty by se příští týden mohly pohybovat kolem dvaceti až pětadvaceti stupňů.
08:40Aktualizovánopřed 27 mminutami

Teplotní rekordy padají i ve čtvrtek. Sledujte kde

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se začala přesouvat hlavně na Moravu.
před 28 mminutami

ŽivěSenát schválil změny v uznávání kvalifikací ze zahraničí

Senát podpořil změny v uznávání kvalifikací ze zahraničí. Novela odráží loňský nález Soudního dvora Evropské unie a nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři mají na programu i novelu školského zákona. Podle předlohy by se mělo převést financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Kritici ale upozorňují, že na to nebude dost peněz.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti. Mimo jiné dvěma ženám potrestaným za porušování zákazu řízení a za řízení po požití návykové látky. Jedna z nich je samoživitelka, druhá se dlouhodobě léčí s velmi závažným onkologickým onemocněním. Tuto svou ústavní pravomoc prezident využil už počtvrté a celkem dosud udělil už sedmnáct milostí.
10:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet lidí ošetřených kvůli horku roste, za pár let se zdvojnásobil, ukazují data

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.
před 2 hhodinami

Obrana podepsala smlouvu na nákup vozidel Titus za čtyři miliardy

Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů. Vozidla armáda dostane do konce listopadu 2027.
před 2 hhodinami

Přes aplikaci Záchranka už letos volalo o pomoc 14 tisíc lidí

Mobilní aplikace Záchranka do letošní poloviny června hlásí přes 14 tisíc tísňových volání. To je o téměř dva tisíce více než ve stejném období loni. České televizi to potvrdila mluvčí Maria Brindzáková. Aplikaci v Česku aktuálně využívá přes 3,4 milionu lidí. Klíčové je tlačítko pro přivolání první pomoci, lokátor nebo spolupráce s horskou službou.
před 5 hhodinami

Záchranáři už řeší první otravy houbami. Těch smrtelných ale ubývá

Přestože je sucho, na některých místech i tak už rostou houby. A zdravotníci již řešili první případy otrav. Obzvláště nebezpečná je muchomůrka zelená, kterou si lidé často pletou s bedlou. Konzumace už jediné plodnice může končit smrtí. Aby se houbař otravě vyhnul, měl by dle toxikoložky Daniely Pelclové „sbírat houby, které zná – a když si není stoprocentně jistý, tak vynechat ty s lupeny“. Zároveň ale Pelclová dodává, že případů úmrtí v důsledku otravy ubývá. Podle ní za tím stojí jak lepší léčba, tak účinnější protijedy. „Velmi důležité je, že lidé přicházejí dřív,“ dodala expertka.
před 6 hhodinami
Načítání...