Brno - Neplacení prvních tří dnů nemoci bude od léta minulostí. O zrušení části reformního zákona, který od ledna „marodění zdarma“ zavedl, rozhodl dnes Ústavní soud. Podle soudce Františka Duchoně je nepřípustné, aby zaměstnanci zůstávali první tři dny nemoci doma bez zajištění, „zatímco jejich povinnost platit pojistné a regulační poplatky zůstala nedotčena“. Ostatní návrhy na zrušení, které předložili opoziční poslanci a senátoři, ale soud zamítl. Jejich argumentace byla podle soudců spíše politická nebo sociální než ústavněprávní, tedy pohybovala se v oblasti, na jejíž posuzování nemá soud kompetence.
Ústavní soud: Za první tři dny nemoci dostanou lidé opět peníze
Změna by měla vstoupit v platnost od 30. června letošního roku. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která dnes u Ústavního soudu socialistům a komunistům oponovala, připustila, že do tohoto termínu zákonodárci možná potřebné úpravy v zákonech provést nestihnou.
„Ústavní soud může zákony pouze rušit, ale nemá žádnou moc, jak zákonodárce přimět k tomu, aby konali nebo nekonali. Další postup v té věci už není na něm,“ pokrčil rameny mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Paroubek: Vláda prohrála
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek rozhodnutí ústavních činitelů vítá a považuje ho za prohru vlády. Méně nadšení projevují koaliční politici.
Nepřísluší mi hodnotit rozhodnutí Ústavního soudu, budu ho respektovat, i když nevím, co je na prvních třech dnech naplacené nemoci protiústavního, komentoval verdikt předseda vlády Mirek Topolánek. Dodal, že s podrobnějším vyjádřením počká na odůvodnění. Obává se, že znovuvyplácením peněz v době nemoci budou lidé opět častěji zůstávat doma. K premiérovým obavám se přidal i předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř prohlášením, že nemocenská zatíží státní pokladnu.
Do třetice všeho dobrého a zlého
Reforma veřejných financí jako celek vstoupila v platnost letos 1. ledna. Už loni na podzim ji ale napadli poslanci ČSSD, kteří navrhovali zrušení celé reformy, případně jejích částí. Další návrhy obdržel Ústavní soud také od komunistů a opozičních senátorů. Odmítl ale zabývat se jimi jednotlivě, upřednostnil tedy první předložený návrh sociálních demokratů a z ostatních kritiků udělal účastníky řízení.
Kvůli obsažnosti rozdělili ústavní soudci reformu na tři části - daňovou, zdravotnickou a sociální oblast -, každou dostal na starost jiný soudce zpravodaj. Zrušení daňové části v lednu soud odmítl, rozhodnutí ve věci druhé, týkající se zdravotnictví, nedávno odročil s tím, že soud potřebuje formulovat své stanovisko. Nález by měl podle dnešního prohlášení mluvčího soudu vyhlásit během několika týdnů. Původní termín do konce dubna pravděpodobně nestihne.
Důležité sociální body, které byly „na přetřesu“ dnes, stejně jako předchozí dvě části reformy, označovala opozice za nepřehledné a neústavní. Kritizovala především procesy přijetí změn.
Sociální část reformy se dotýká změn v dávkách sociálního zabezpečení, v pracovním právu i zákoníku práce, například podmínek a výše získání podpory v nezaměstnanosti, porodného nebo pohřebného. Zahrnuje i změny v nemocenské, zavedení tzv. třírychlostní rodičovské a zachování automatické valorizace pouze u důchodů.
Přílepky a státní milodary
Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Michala Haška měly být tak výrazné a zásadní proměny celého sociálního systému provedeny v odděleném zákoně či několika zákonech, nikoli v rámci sedmi vládních bodů. „Zákony byly spojeny, protože kdyby se o nich hlasovalo zvlášť, tak by některé z nich nemusely projít,“ shrnul Hašek, proč opozice napadla reformu.
„Na rozdíl od Haška vidím kromě procedury ještě vážnou pochybnost v tom, jakým způsobem a do jakých práv zasahuje takto přijatý zákon stabilizace veřejných financí,“ připojil se k opozičnímu kolegovi před ústavními soudci i předseda KSČM Vojtěch Filip.
Komunisté tedy nekritizují jen způsob přijetí sociální části zákona, ale i její obsah. Nelíbí se jim především zrušení nemocenské během prvních tří dnů. „Vracíme se před rok 1920, do doby jakýchsi státních milodarů tomu, kdo onemocněl,“ komentoval změny Filip.
Hovorka jako důkaz vládního tlaku
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová připomněla, že argumenty oponentů se již potřetí opakují. „Procedura nebyla v žádném případě narušena tak, aby mohla být v nesouladu s ústavními principy a pořádkem České republiky,“ hájila vládní reformy. Dodala, že je přesvědčena, že každý člen parlamentu si je vědomý slibu, který složil, a žádnému nátlaku, stranickému ani lobbistickému, nepodléhá.
Vojtěch Filip ale podobný názor nezastával. Navrhl ústavním soudcům, aby vyslechli lidoveckého poslance Ludvíka Hovorku. Jako jediný koaliční zákonodárce reformu ve sněmovně nepodpořil, mohl by tak prý popsat nátlak vlády, vyvíjený na své koaliční kolegy. „Výslech poslance Hovorky by mohl napovědět, jestli všichni poslanci rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ řekl Filip. Soud ale jeho předvolání odmítl.
GALERIE
Vojtěch Filip a Michal Hašek