Břeclav – Přes dnešní hraniční přechod mezi Hohenau a Břeclaví přijel 6. června 1839 na Moravu první řádný vlak vedený parní lokomotivou. Nejednalo se o skutečně první jízdu parní lokomotivy na českém území, protože již 11. listopadu předchozího roku proběhla zkušební jízda mezi Rajhradem a Brnem a posléze byla tato trať slavnostně otevřena, ale postrádala to, co se od železničních tratí očekává především – spojení dvou velkých měst a pravidelnou dopravu. Té se Morava dočkala právě 6. června 1839. Z Vídně a Břeclavi se do Brna začalo jezdit 7. července 1839, tedy měsíc po příjezdu prvního parního vlaku ze zahraničí. Nejednalo se samozřejmě o první železniční trať na území dnešního Česka, tou byla slavná koněspřežka z Budějovic do Lince otevřená 30. září 1828.
První parní vlak do dnešního Česka přijel z Vídně do Brna
První parní lokomotivy na tratích tehdejší habsburské monarchie byly vyrobeny v Anglii, stroj, který provedl testovací jízdu z Rajhradu do Brna v listopadu 1838, se jmenoval Moravia, již o rok dříve se ale ve Vídni objevila lokomotiva Austria. Tyto parní lokomotivy měly výkon 30 koní (podle údajů Českých drah mají současné lokomotivy Taurus od Siemensu výkon zhruba 10 tisíc koní) a dosahovaly až 30kilometrové rychlosti. Jízda z Vídně do Brna trvala vlakům v roce 1839 zhruba čtyři a půl hodiny.
Trať mezi Vídní a Břeclaví byla součástí první parostrojní železnice na evropském kontinentu, která vedla z Vídně přes české území až do Haliče. Její součástí byla rovněž odbočka do Olomouce a posléze i do Prahy, kam přijel první vlak pouhých šest let po Břeclavi a Brnu – v roce 1845.
