Öresundský most-tunel spojil Švédsko a Dánsko

Kodaň/Praha - Unikátní Öresundský most-tunel spojil 1. července 2000 poprvé Švédsko s evropskou pevninou. Po více než 100 letech plánování tak mohla první auta projet mezi Dánskem a Švédskem bez přesedání na trajekt. Most spojuje dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Stavba s délkou přes 16 kilometrů je druhým největším pevným most-tunelem na světě. Přes most přejede denně až 10 000 automobilů.

Pro překonání vody je podle odborníků levnější postavit most než tunel. V některých případech to ale z různých důvodů nejde, tak se někdy volí alternativa originálního spojení mostu s tunelem. Příkladem jsou tři podobné stavby v americkém státě Virginie.

A podobné řešení zvolili i Japonci při překonávání Tokijského zálivu. Po 31 letech výstavby otevřeli v roce 1997 most-tunel mezi městy Kawasaki a Kisarazu.

Odborníci při plánování „suchého“ spojení mezi mezi dánskou metropolí Kodaní a třetím největším švédským městem Malmö se museli vzdát postavení mostu přes celou délku Öresundského průlivu, protože most v blízkosti kodaňského letiště by mohl způsobovat komplikace letecké dopravě.

Celá stavba je 16 380 metrů dlouhá a sestává ze 430 metrů dlouhého umělého poloostrova na dánské straně, 4050 m dlouhého tunelu Drogden, 4055 metrů dlouhého umělého ostrova Peberholm (v blízkosti ostrova Saltholm) a 7845 metrů dlouhého mostu. Nejhlubší místo tunelu je 20 metrů pod hladinou moře, visutý most má ve střední části dva pilíře o výšce 204 metrů, které jsou od sebe vzdáleny 490 metrů ve výšce 57 metrů nad hladinou.

Öresundský most, který je nejdelší mostní stavbou, která spojuje dva různé státy, byl otevřen 1. července 2000 za přítomnosti dánské královny Margrethe II., švédského krále Carla XVI. Gustafa, předsedů vlád obou zemí, 9000 pozvaných hostů a více než 1100 akreditovaných novinářů.

Most zkracuje cestu přes moře na pouhých deset minut a skládá se ze dvou pater - vrchního se čtyřproudovou dálnicí pro automobilovou dopravu a spodního s dvěma kolejemi pro vlaky. Povolená rychlost na dálnici je 110 kilometrů v hodině, pro vlaky je maximum 200 kilometrů v hodině.

První plány na vybudování mostu mezi Dánskem a Švédskem jsou již více než 110 let staré. Již ve 30. a 50. letech 20. století se zvažovaly různé možnosti spojení přes ostrov Saltholm, první přípravná dohoda mezi oběma státy byla podepsána v roce 1973. Ta ale „spadla pod stůl“ v roce 1978 poté, co Dánsko odmítlo přestěhovat letiště Kastrup na ostrov Saltholm.

Dohoda tak byla podepsána až v březnu 1991, v roce 1996 začala stavba a v srpnu 1999 byla položením posledního mostního dílu dokončena hrubá stavba unikátního mostu-tunelu.

Most přes Öresund
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dva měsíce před volbami přišli do Událostí, komentářů zástupci sedmi uskupení

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).
před 1 hhodinou

Nové studně budou levnější, u odborníků však novela budí spíše rozpaky

Ze tří stovek korun se poplatek za povolení studny loni v červenci zvýšil na deset tisíc korun, letos od srpna pak klesl na pět tisíc korun. Je to jeden z výsledků stavební novely, letos už páté. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě však tvrdí, že se v předpisu nadále těžko orientuje i odborník a uvítala by komplexní pozměňovací návrh. To ministerstvo pro místní rozvoj odmítá.
před 3 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
14:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bitcoinový audit podle Decroix ukazuje, že ministerstvo nic netají

Externí audit bitcoinového daru podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ukazuje, že její resort netají žádná zjištění, která by nechtěl publikovat. První část auditu je již zveřejněná a na konci srpna bude pak známá jeho kompletní verze. Podle opozice nezjistil nic nového. Koaliční partneři chtějí počkat na celkové dokončení a zároveň žádají prošetření celé transakce, zda nedošlo k trestnému činu.
12:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Výše sankce za předčasný konec u dodavatele energií podléhá nově limitu

Dodavatelé energií budou od pátku pokutovat zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu, podle nových pravidel. Sankce bude nově představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by zákazníci jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. Dosud se dodavatelé museli řídit pouze zásadou přiměřenosti. Počítá s tím novela energetického zákona, která upravuje i některé další podmínky ve vztahu mezi obchodníky a spotřebiteli. Novela také posílila některé kompetence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
před 7 hhodinami

Policie dočasně vypnula systém identifikace obličejů na ruzyňském letišti

Policie v pátek dočasně vypnula systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla. Důvodem je nová evropská legislativa o umělé inteligenci (AI). Systém fungoval od roku 2019 a pomohl zadržet 155 hledaných osob.
před 10 hhodinami

Úprava pravidel otevírá dveře vysokým dřevostavbám

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.
před 12 hhodinami

Porodnice v Prachaticích skončí, loni se v ní narodilo nejméně dětí v Česku

Porodnice v prachatické nemocnici ukončí od září provoz. Důvodem je nízký počet porodů a s tím související nedostatečná praxe zdravotníků, kteří tam pracují. Loni se v této nemocnici narodilo 146 dětí, což bylo nejméně ze všech nemocnic v republice, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
před 13 hhodinami
Načítání...