Organizátoři Dne hmyzožravců se neobávají, že by se mezi návštěvníky nenašlo dost experimentátorů ochotných vyzkoušet neobvyklou krmi. „Už jsem zažila několik podobných akcí a zájem lidí vyzkoušet ji byl poměrně vysoký,“ vysvětlila mluvčí pražské zoo Jana Ptačinská Jirátová. Hlavním cílem pořadatelů však není přesvědčit lidi, aby změnili jídelníček a nahradili vepřové řízky či hovězí steaky kobylkami, červy a hlísty.
Chtějí především ukázat lidem fascinující zvířecí říši. Zatímco dvounozí zájemci o hmyzí krmi dostanou jídlo od vědců rovnou na talíři, musí si hmyzožravci ze zvířecí a hadí říše sami vytvořit složitou strategii lovu. Třeba chameleoni na hmyz hbitě vystřelí svůj dlouhý lepkavý jazyk, ryby zvané stříkouni lapaví zase své maličké oběti sestřelují proudem vody.
Rozhovor s Marií Borkovcovou
Program Dne hmyzožravců:
10.00 – Africký dům – komentované krmení hrabáčů kapských
11.00 – Indonéská džungle – komentované krmení stříkouna lapavého
12.00 – Vzdělávací centrum – přímý přenos z krmení obojživelníků a dalších zvířat – promítání na velkém plátně
13.00 – Pavilon kočkovitých šelem – komentované krmení plazů
14.00 – Pavilon velkých želv – komentované krmení chameleona obrovského
15.00 – Sečuán – komentované krmení ptáků
Jakým způsobem se jednotlivé druhy hmyzožravců stravují, představí postupně jejich ošetřovatelé v komentovaných krmeních. Nezapomenou při nich ani na Kvídu, samici hrabáče kapského, která se v přírodě živí termity prostřednictvím svého lepkavého jazyka. V zajetí však dostává směs mletého masa, mléka a medu s moučnými červy. Vědci předpokládají, že se hmyz v budoucnosti stane běžnou součástí jídelníčku i v našich krajích. Je totiž výborným zdrojem aminokyselin, tuků příznivých zdraví, minerálů a chitinu, jenž může být vhodnou náhradou vlákniny.