Organizátoři Dne hmyzožravců se neobávají, že by se mezi návštěvníky nenašlo dost experimentátorů ochotných vyzkoušet neobvyklou krmi. „Už jsem zažila několik podobných akcí a zájem lidí vyzkoušet ji byl poměrně vysoký,“ vysvětlila mluvčí pražské zoo Jana Ptačinská Jirátová. Hlavním cílem pořadatelů však není přesvědčit lidi, aby změnili jídelníček a nahradili vepřové řízky či hovězí steaky kobylkami, červy a hlísty.
Chtějí především ukázat lidem fascinující zvířecí říši. Zatímco dvounozí zájemci o hmyzí krmi dostanou jídlo od vědců rovnou na talíři, musí si hmyzožravci ze zvířecí a hadí říše sami vytvořit složitou strategii lovu. Třeba chameleoni na hmyz hbitě vystřelí svůj dlouhý lepkavý jazyk, ryby zvané stříkouni lapaví zase své maličké oběti sestřelují proudem vody.
Program Dne hmyzožravců:
10.00 – Africký dům – komentované krmení hrabáčů kapských
11.00 – Indonéská džungle – komentované krmení stříkouna lapavého
12.00 – Vzdělávací centrum – přímý přenos z krmení obojživelníků a dalších zvířat – promítání na velkém plátně
13.00 – Pavilon kočkovitých šelem – komentované krmení plazů
14.00 – Pavilon velkých želv – komentované krmení chameleona obrovského
15.00 – Sečuán – komentované krmení ptáků
Jakým způsobem se jednotlivé druhy hmyzožravců stravují, představí postupně jejich ošetřovatelé v komentovaných krmeních. Nezapomenou při nich ani na Kvídu, samici hrabáče kapského, která se v přírodě živí termity prostřednictvím svého lepkavého jazyka. V zajetí však dostává směs mletého masa, mléka a medu s moučnými červy. Vědci předpokládají, že se hmyz v budoucnosti stane běžnou součástí jídelníčku i v našich krajích. Je totiž výborným zdrojem aminokyselin, tuků příznivých zdraví, minerálů a chitinu, jenž může být vhodnou náhradou vlákniny.