„Kampus Albertov je koncipován jako integrovaný celek, který bude sloužit jako základna pro špičkový výzkum nejlepších týmů Přírodovědecké fakulty, 1. lékařské fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty UK,“ uvedli zástupci školy. Do pěti let by zde měly být postaveny ještě areály pro Biocentrum a Globcentrum, které by se zabývaly biologickým a technologickým výzkumem a měly by přitáhnout mladé vědce ze zahraničí.
Další univerzitní centrum by mělo vzniknout v pražské Troji, z bývalé menzy 17. listopadu má být sídlo Fakulty humanitních studií. V blízkosti objektu jsou i vysokoškolské koleje a budova Matematicko-fyzikální fakulty. „Současně by vznikl takový docela hezký minikampus u řeky, kde by společně byli studenti velmi různých oborů,“ vysvětlil rektor Hampl. Do budoucna se počítá i s využitím bývalých squattů Milada a Miluška stojících v těsném sousedství. V oblasti by však měl ústit tunel Blanka, podle rektora se proto bude ještě jednat o územním plánu celé oblasti.
Další minikampus vzniká v Praze 1, k budovám fakult filozofické, sociálních věd, pedagogické a evangelické teologické přikoupila univerzita ještě dva domy v Opletalově ulici, kde se po rekonstrukci budou učit studenti filozofické fakulty.
Realita bude závislá na penězích
Problémem jsou však peníze, vysokým školám byl letos opět snížen rozpočet a pražské univerzity si nemohou vypomoci ani dotacemi z EU. Praha jako bohatý region totiž na evropské finance nedosáhne. Například v Troji se proto UK snaží financovat rekonstrukce z vlastních zdrojů, u dalších projektů se snaží získat peníze od ministerstva školství.
Univerzita Karlova je největší a nejstarší českou univerzitou, v současnosti zde na 17 fakultách studuje téměř 53 000 studentů. Nabízí 625 studijních oborů, kromě Prahy má fakulty také v Plzni a Hradci Králové. Kampusy, kde se soustředí fakulty, knihovny a zázemí pro studenty, má v Praze například i České vysoké učení technické, které sídlí v Dejvicích.