Praha - V Praze se druhým dnem debatuje o vyrovnání s totalitní minulostí 20. století. Konferenci, která se zaměřuje na česko-německé vztahy, pořádá občanské sdružení Ackermann Gemeinde. Mnichovská dohoda a následná nacistická okupace jsou i po více než sedmdesáti letech stále citlivými momenty česko-německých vztahů. Stejně tak jako chvíle, které přišly po konci druhé světové války.
V Praze se diskutuje o totalitních režimech
„Pro Němce bude stále velkým traumatem zkušenost odsunu, hlavně první fáze divokého odsunu,“ tvrdí Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR. Reflexi vzájemných vztahů v českém prostředí následně razantně zbrzdil další totalitní režim - komunismus. O traumatech minulosti se znovu začalo mluvit až v demokracii.
„Po roce 1989 se udělal obrovský krok dopředu, samozřejmě před tím bylo toto téma vlastně tabuizované, nemluvilo se o něm. Později se začaly jednotlivé momenty poodkrývat,“ říká ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Hermann.
2 minuty
Reportáž Jitky Szászové
Právě o rozkrytí historie a také o vzájemné sblížení obou národů usiluje od roku 1999 Sdružení Ackermann-Gemeinde. „Jeho hlavní náplní je přispívat k porozumění, k lámání hrotů a k bezkonfliktnímu soužití v Evropě,“ vysvětluje předseda sdružení Jaromír Talíř.
Konference pokračuje ještě v neděli. V diskusi by na řadu měla přijít rizika, jako je nedostatečné vyrovnání se s vlastní i národní minulostí.
