Nejasností v dokumentaci k převezení díla do zahraničí si všimli celníci na ruzyňském letišti. Kontaktovali Národní galerii, která zjistila, že se jedná o kulturní památku, k jejímuž vyvezení je nutný souhlas ministerstva kultury. Ten chyběl, formulář podepsal pouze Třeštík, který k tomu však neměl žádné oprávnění. Třeštík již v minulosti přiznal, že pochybil, nebylo to ale prý úmyslné. Nejednalo se podle něj o žádný pokus o nelegální vývoz, ale o úřední pochybení.
Obraz s názvem Sedící žena je v rukou soukromého majitele, v minulosti byl dlouhodobě zapůjčen Národní galerii. Jedná se o kvaš na dřevě z roku 1909, Třeštík hovořil o pojistné hodnotě v přepočtu 75 milionů korun. Uvedl také, že má řádnou smlouvu s majitelem i s partnerem v Curychu. Ve Švýcarsku se měl obraz podrobit porovnání s podobným Picassovým dílem. Vývoz do Švýcarska se prý děl oficiální cestou přes spediční firmu a v komunikaci s celníky.
Reportáž Ivany Šmelové
Obraz je kulturní památkou dvanáct let
Jan Třeštík pro ČT:
„Dokument byl podepsán v mé určité nevědomosti ohledně specifika daných zákonů a v tom kontextu, v jakém jsem ho podepsal, jsem neměl pocit, že jsem něco spáchal, natož čin nebo přečin.“
Středočeská policejní mluvčí Soňa Budská potvrdila, že policie stíhá třicetiletého muže, který jako osoba pověřená řízením Galerie Středočeského kraje vydal 13. ledna osvědčení k vývozu Picassova aktu z roku 1909 Sedící žena, přičemž osvědčení k vývozu je podle ní oprávněna vydat pouze Národní galerie v Praze a Moravská galerie v Brně. „Tento muž byl obviněn ze spáchání přečinu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou,“ dodala.
Policisté tvrdí, že obviněný úmyslně porušil zákon o státní památkové péči. Podle této normy lze kulturní památku v zahraničí vystavovat, do zahraničí zapůjčit nebo vyvézt pro jiné účely jen s předchozím souhlasem ministerstva kultury, Picassův obraz byl totiž v roce 1999 prohlášen kulturní památkou.
