„Nejzazším prostředkem je odstoupení od té části, kterou nedodali. Ve smlouvě je použito takzvaného dílčího plnění. Tedy, že principiálně se dodají letadla, pak systém ochrany, pak podpora,“ vysvětlil nejmenovaný významný úředník ministerstva. Pravděpodobnější podle něj ale je, že si obrana vyjedná slevu na ceně pozdě dodaného systému ochrany, která je podle původní smlouvy 150 milionů korun. Ministerským úředníkům se nelíbí tříletá servisní smlouva za 700 milionů.
„Já doufám, že dostaneme dobré zprávy,“ uvedl ředitel sekce rozvoje druhů sil Bohuslav Dvořák. Podle něj se v současné době stále s Omnipolem řeší i otázky některých vad na počítačovém vybavení strojů, které v minulosti působily problémy s navigací. V této otázce však nemá Omnipol termín do konce měsíce.
Vojáci už přitom opustili myšlenku, že by španělský dopravní letoun operačně nasadili v Afghánistánu ještě v letošním roce. Bez funkčního systému pasivní ochrany by to nebylo možné, dalším důvodem jsou ale podle jejich vyjádření i omezené finanční možnosti resortu. „Já si myslím, že reálné to nasazení v letošním roce není,“ připustil například velitel vzdušných sil Jiří Verner.
Nákup čtyř dopravních letadel za 132 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun) byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Česká republika tehdy podle Evropské komise údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce rozhodla bez výběrového řízení. Vládu k tomu tehdy zřejmě vedla snaha pomoci prosadit na zahraničních trzích dosud neprodané české bitevníky L-159 z Aera Vodochody; odebrání několika z nich bylo součástí smlouvy.