Výzva není pro kabinet závazná
Senát v usnesení také označil za nepřijatelné, aby případně dojednaná výjimka byla schvalována v rámci smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU. Sociální demokraté, kteří mají v Senátu většinu, to pokládají za vydírání. Výzva horní parlamentní komory není pro kabinet závazná. Za deklaratorní označila ustanovení i šéfka senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD). Sociální a občanští demokraté se navzdory tomu přeli o výjimku zhruba tři hodiny. Předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS) nesouhlasil s tím, že by výjimkou byla práva českých občanů nějak snížena, neboť jsou zaručena podle české listiny. Výjimka neruší platnost evropských směrnic, podotkl další senátor ODS Miroslav Škaloud. Podle něho má výjimka zaručit, že listina práv EU nebude Evropským soudním dvorem vykládána nad rámec kompetencí unie.
Sefzig, jenž neúspěšně navrhoval jednání o výjimce přerušit, také nesouhlasil s tvrzením sociálních demokratů, že výjimka byla dohodnuta za sporných okolností. Poukázal na to, že mezinárodní smlouvy vyjednává s vládou prezident. Podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ale byl Klausův postup vydíráním, když sněmovna i Senát lisabonskou smlouvu ústavní většinou schválily. Soudí, že bude blamáž, když vláda dohodne výjimku, která nakonec nebude v Česku ratifikována.
Vláda se koncem srpna shodla na tom, že bude prosazovat zakotvení výjimky do evropských smluv. Podle původní dohody mezi ČR a jejími partnery v EU se měla schvalovat při přistoupení nové členské země do unie, o což stojí ODS. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) z neformálních konzultací s EU i právní analýzy jeho ministerstva vyplývá, že by se hlasování o výjimce a Chorvatsku mělo oddělit. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nedávno připustila dvě oddělená hlasování o vstupu Chorvatska a o výjimce, avšak s garancí, že dohodnutá výjimka bude potvrzena.
K přijetí výjimky se členské státy EU zavázaly na žádost Klause, který si v roce 2009 vymínil její přijetí před svým podpisem pod Lisabonskou smlouvu. Má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle mnohých právníků jsou tyto obavy ale liché a kritici poukazují na to, že i když výjimka neplatí, sudetští Němci o svůj bývalý majetek v Česku nežádají. Podobnou výjimku si vyjednaly i Polsko a Velká Británie.