Soud kritizuje banky - půjčku starším podmiňují odkázáním majetku

Brno - Podle Nejvyššího soudu (NS) je neetické, aby peněžní ústavy podmiňovaly půjčku sepsáním závěti, v níž jim věřitel pro případ úmrtí odkáže své nemovitosti. Soudci dospěli k závěru, že podobné praktiky jsou nejen nemorální, ale zároveň jde o obcházení zákona. NS proto vydal sjednocující stanovisko, které je pro soudy nižší instance závazné. Podle České bankovní asociace se ale podobné praktiky v Česku nedějí, jde pouze o jeden spor starý dvacet let. Právě tímto sporem se NS zabýval.

„Jde především o případy, kdy si starší člověk potřebuje půjčit peníze na zdravotní péči, pečovatelskou službu nebo potřebuje úvěr i pro jiné účely a do zástavy vloží nemovitost. Posléze jej banka přiměje podepsat závěť, že v případě smrti odkazuje nemovitý majetek peněžnímu ústavu,“ popsal neetickou praxi mluvčí soudu Petr Knötig.

Banky mají podle Knötiga jiné možnosti, jak si zajistit splacení půjčených finančních prostředků. Proto vydalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu stanovisko, podle kterého „závěť sepsaná za účelem zajištění dluhu je neplatným právním úkonem, neboť svým účelem obchází zákon.“

Sjednocující stanoviska vydává Nejvyšší soud proto, aby sladil rozhodovací činnost v nižších patrech justice. Jde zejména o případy, kdy různé soudy rozhodují podobnou právní otázku odlišným způsobem. Sjednocující stanoviska jsou pro obecné soudy závazná.

Nejvyšší soud se konkrétně zabýval úvěrem 2,5 milionu korun z roku 1992. Účelem úvěru byla rekonstrukce a modernizace penzionu v Jilemnici na Semilsku. Úvěr byl zajištěn zástavou lesních pozemků klientky v katastrálních územích Studenec a Zálesní Lhota na Semilsku. Z dodatku ke smlouvě vyplývá, že podmínka předložení úvěrového životního pojištění byla zrušena. Nahradila ji závěť zůstavitelky, jejímž prostřednictvím byl úvěr pro případ úmrtí zajištěn pozemky. „Zřízení závěti ve prospěch věřitele za podmínek, kdy majetek uvedený v závěti mnohonásobně převyšuje výši poskytnutého úvěru, je nemravné,“ zdůraznil Knötig.

Bankovní asociace: Takovou praktiku jsme nezaznamenali

Česká bankovní asociace podle náměstka výkonného ředitele Jana Matouška takovou neetickou praktiku na trhu nezaregistrovala. „Tento spor se týká dvacet let starého případu z roku 1992 a s dnešními postupy při sjednávání úvěrů již nemá nic společného. Zajištění úvěru formou sepsání závěti by úvěrující bance poskytlo mnohem méně jistoty než např. zajištění formou zástavního práva vloženého do katastru nemovitostí,“ uvedl.

Klient banky není podle Matouška v případě zajištění formou závěti nijak omezen v tom, aby takovou závěť kdykoli jednostranně změnil, či dokonce zrušil, přičemž banka se o takovém kroku ani nemusí dozvědět. „Z ekonomického pohledu tedy takový postup banky (věřitele) nedává smysl,“ dodal. 

Vydáno pod