O záměru dočasně zprostit čtyři státní zástupce výkonu jejich funkcí hovořil Pospíšil počátkem ledna, když informoval o tom, že podá kárné žaloby. Následně se však na názor písemně dotázal Zemana.
„Nejvyšší státní zástupce panu ministrovi odpověděl, že dočasné zproštění výkonu funkce státního zástupce nenavrhuje, neboť mu podání návrhů na zahájení kárného řízení připadá dostatečné a odpovídající míře závažnosti jednání uvedených státních zástupců. Jiří Pospíšil, který návrhy na zahájení kárného řízení podal právě na základě Zemanova podnětu, tento názor respektuje, a nebude tedy činit další kroky,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Ludvíková.
Ministr státním zástupcům vytýká především průtahy, část z nich označil za účelové. Kárné žaloby se týkají především údajné nečinnosti VSZ v souvislosti s dotazem Švýcarska, zda se Česká republika hodlá připojit k tamnímu trestnímu řízení, které se týká obchodů s akciemi MUS. Čelí jim Rampula, náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek, Ladislav Letko, jenž případ MUS dozoroval, a Marcela Kratochvílová, která již byla v souvislosti s kauzou sesazena z vedení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.
VSZ podle Pospíšila o dotazu Švýcarska vědělo nejméně od roku 2010 a mělo se obrátit na ministerstvo financí, které se jako jediné mohlo za ČR k řízení připojit, o čemž VSZ vědělo. Žalobci tak ale podle ministra neučinili. „Od roku 2011, kdy již probíhala komunikace mezi vrchním státním zastupitelstvím a ministerstvem financí, tak vrchní státní zastupitelství nebylo schopno dostatečně jasně vymezit skutek, o který se jedná, tak, aby na ministerstvu financí případně mohli hovořit o konkrétní škodě,“ popsal dříve Pospíšil.
Kárný senát má podle něho rozhodnout, zda byl postup žalobců v rozporu se zákonem, nebo zda pouze uplatnili svůj právní názor. Veřejnost se tak má podle Pospíšila dozvědět, zda pochybila justice, nebo ministerstvo financí. „V předmětné věci se necítíme vinni jakýmkoliv pochybením,“ reagovali ve společném vyjádření Rampula, Grygárek a Letko.
