Praha – Vladimír Dlouhý běhá pravidelně desetikilometrovou trasu, když se rozhodl vyrazit na závodní trať směrem k Pražskému hradu, na sport už nemá tolik času. Muž, který prošel dvě politické strany, poznal svět vysoké politiky i mezinárodního byznysu, se k politice přes kandidaturu na prezidenta chce vrátit. Kandidovat se rozhodl na svatého Štěpána u láhve červeného vína, které si s manželkou otevřeli. „Spousta lidí mi říkala: Zkus to… Tak jsme to probrali, a řekli jsme si, zkusíme to, vylezeme z toho politického stínu,“ vzpomíná Dlouhý.
Za motto si Dlouhý zvolil slogan „Máme na to“. Podle Dlouhého slov máme na to překonat pocit nepohody. „Ta nepohoda není jenom nějaká ekonomická krize, ale také nepohoda, která je v nás,“ vysvětluje kandidát na hlavu státu.
Proč byste právě vy měl být prezidentem?
„Zaprvé neskrývám, že mám zdravou osobní ambici. Zadruhé myslím, že mohu naší zemi něco nabídnout - zkušenosti z minulého života, znalosti z akademického, politického a soukromého sektoru či kontakty po světě. A zatřetí, spousta věcí mě tady slušně řečeno štve a chtěl bych pomoci k nápravě.“
Co byste jako prezident považoval za své téma číslo jedna?
Chtěl bych vrátit naší zemi hrdost. Chtěl bych očistit společnost a politiku od neřádů, podvodů a korupce. Jako ekonom bych chtěl pomoci překonat dopady hospodářské krize, jako člověk s kontakty a zkušenostmi ze zahraničí bych rád dobře reprezentoval, mám jazykové znalosti a věřím, že zde mohu naší zemi pomoci. Na konci funkčního období právě voleného prezidenta bude našemu státu 100 let, připomeňme si sílu první republiky, ale i jak jsme nadchli sametovou revolucí před 23 lety. Ostatně zítra je výročí 17. listopadu.
Prezident Václav Klaus vás od kandidatury zrazoval. Vy s panem Milošem Zemanem jste asi jediní uchazeči, kteří si s Václavem Klausem tykají, a shodou okolností prezident podporuje pana Zemana. Nemrzí vás to, když vy jste s Václavem Klausem dlouhá léta spolupracovali, zatímco oni dva spolu dlouhá léta vedli spory?
„Nemyslím, že lze použít slovo zrazovat. Pan prezident mě nikdy nezrazoval… Myslím, že to beru jako realitu, koneckonců rozumím prezidentovi, že si vybere a on si vybral.“
Nakolik cítíte dodnes své členství v komunistické straně jako handicap? Co říkáte názorům, že lidé s tímto typem minulosti by neměli být na Hradě?
"Proč jsem vstoupil, už jsem mnohokrát vysvětloval. Bylo mi 23 let, byl jsem do určité míry naivní i pod tlakem, protože jsem doma i ve škole slýchal 'Nebuď blázen, vstup.' Měl jsem ideály, chtěl jsem studovat v zahraničí, a pak s lepším vzděláním něco zemi i vrátit, což jsem, myslím, i trošku udělal. Ale já řeknu něco, co jsem dosud ještě nikde nikdy neřekl a myslím, že nyní k tomu nastala chvíle. Řeknu to maličko nespisovně, byl jsem mladý a blbý a prostě se to se mnou potáhne až do konce života.
Takže už to necítíte jako handicap, ale berete to jako něco, na co nejste pyšný?
„Určitě na to nejsem pyšný, mě se hodně lidí ptá, jestli se stydím. Já se stydím, když vidím politické vězně, nebo s nimi mluvím, nebo mluvím s lidmi, kteří za minulého režimu opravdu trpěli. Ještě k druhé otázce. Nejsem jediný, kdo s tímto škraloupem kandiduje a myslím, že z tohoto hlediska dostaneme nejlepší odpověď od voličů.“
Na konci rozhovoru čtyři anketní otázky, stejné pro všechny, prosím vás o jednoslovnou odpověď ano, či ne:
- Jmenoval byste vládu, v níž by byla zastoupena komunistická strana?
„Ne.“
- Nechal byste na Hradě vyvěsit unijní vlajku?
„Říkával jsem donedávna ano, ale zdá se mi, že Evropská unie je nepoučitelná, takže se začínám klonit k odpovědi ne.“
- Udělil byste vyznamenání členům skupiny bratři Mašínů?
„Ne.“
- Jste pro znovuzavedení trestu smrti?
„Ne, nejsem. I když někdy v hodně slabých chvílích o tom trochu přemýšlím.“
11 dní 11 profilů v Událostech ČT
Každý den v Událostech ČT představujeme všechny prezidentské kandidáty, tři ženy a osm mužů. S každým z nich prožijeme jeden celý den a on pak krátce po 19:30 v živém rozhovoru vstoupí přímo do hlavní zpravodajské relace.
