Praha – Příští rok má v 11 nemocnicích ze 189 skončit akutní lůžková péče. Podle ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven je totiž v Česku těchto lůžek příliš. Omezení provozu vyvolává ostré spory mezi špitály a pojišťovnami a zvedlo ze židle i veřejnost. Právě dnes se bude Senát zabývat peticí za zachování jedné z ohrožených nemocnic v Brandýse nad Labem. Pozornost se upíná na nové vedení VZP, které by mělo konflikt vyřešit.
Zdravotní pojišťovny letos podepsaly s ministerstvem zdravotnictví memorandum, ve kterém jsou uvedena kritéria, podle kterých se vybírala oddělení v jednotlivých nemocnicích, jež se mají rušit nebo omezovat. Mezi kritérii je třeba technické nebo personální vybavení špitálu, geografická dostupnost péče nebo minimální počet „klíčových výkonů.“ Konkrétně třeba 500 porodů za rok nebo spádová oblast pro internu pro 100 tisíc lidí.
„My jsme použili data, která zdravotní pojišťovny pod kontrolou zástupců nemocnic předávají do Národního referenčního centra. Tato data byla zpracována a byly stanoveny optimální doby hospitalizace, optimální počty lůžek a také kritické meze lůžek,“ uvedl viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich na adresu kritiků souboru kritérií pro rušení lůžek.
Ti ale pojišťovnám nevěří. Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Fialy dostaly dlouhodobé smlouvy jen ty špitály, jejichž vedení je zrovna v přátelském vztahu s vedením ministerstva i pojišťoven. „Tam, kde se Pepa a Jarda nekamarádí s touto garniturou, tak zrovna oni smlouvy nedostali. To je opravdu na základě hluboké analýzy,“ konstatoval Fiala ironicky nedávno v Událostech, komentářích. Například zmiňovaná nemocnice v Brandýse je ve sporu s vedením VZP kvůli krácení plateb za minulé roky a kvůli obavě z budoucího financování svého provozu přestala přijímat pacienty.
Navíc podle Fialy o všem rozhodovaly pojišťovny a nemocnice se o výsledku dozvěděly na poslední chvíli: „Dva měsíce předem řeknou pojišťovny, že udělaly jakési analýzy, o kterých nikdo neví, kde se ta čísla brala. Pak je těžké cokoliv dohadovat,“ kritizoval.
Právě způsob komunikace mezi zástupci pojišťoven a nemocnicemi by se ale nyní mohl změnit. Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně totiž skončil jak ředitel Pavel Horák, tak šéf správní rady Marek Šnajdr. Jeho nástupce Petr Nosek uvedl, že na nového ředitele čeká mimo jiné vyjednání s nemocnicemi ohledně nových smluv, kde bude zásadní „otevřenost“ -vyjednávání se přitom bude týkat i těch nemocnic, které jsou s VZP ve sporu nebo jim už nebyla prodloužena smlouva na příští rok.
„Pokud je k dispozici materiál, který hodnotí každé oddělení nemocnice personálně, technicky i z hlediska výkonu, tak si myslím, že na tyto informace má nárok i veřejnost,“ řekl Nosek. VZP totiž zatím nechtěla zveřejnit data, na základě kterých se má provoz některých oddělení omezovat.
Zveřejnění těchto údajů by místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic uvítal, alespoň by prý měly obě strany o čem jednat. „Cokoliv zveřejní, tak jsme ochotni si nad tím sednout a bavit se o návrzích,“ dodal pro portál ČT24 Fiala. Zároveň by se také měly sjednotit platby jednotlivým nemocnicím za stejné zákroky, jinak totiž podobné statistiky nejsou příliš vypovídající.
Akutních lůžek prý bude v příštích letech potřeba méně
V Česku teď připadá na 1 000 obyvatel 5,25 akutního lůžka, což je zhruba evropský průměr. Víc mají například v Rakousku nebo Německu, méně naopak ve Velké Británii. Podle zdravotních pojišťoven ale díky pokroku v medicíně bude zapotřebí akutních lůžek méně, protože tak, jak postupuje medicína, tak se postupně zkracuje hospitalizace nebo se úplně odbourává.
V letošním roce navíc většina zdravotních pojišťoven vyčerpá rezervy z minulých let - VZP je už vyčerpala – a seškrtáním lůžek akutní péče se má ušetřit, aby byl dostatek prostředků na lůžka následné péče. Podle představ ministerstva na rušení lůžek vydělají i pacienti, kteří sice za některými složitějšími zákroky budou muset cestovat dále, ale zase je podstoupí v lépe vybavené a kvalitnější nemocnici.
Ministerstvo zároveň uklidňuje, že v žádném případě nedojde k omezení zdravotní péče. Podle Svazu zdravotních pojišťoven se příští rok mají seškrtat jen „nepotřebná akutní lůžka“ ve dvanácti menších nemocnicích, které by měly dál fungovat jako polikliniky, či by měly nabízet jednodenní nebo následnou péči. V příštích letech by se mělo zrušit celkově až 6 000 lůžek akutní péče.
V plánu je zrušení šesti tisíc lůžek
Všechny nemocnice v ČR měly s pojišťovnami uzavřené smlouvy na pět let do konce letošního roku. V průběhu letoška se pak vyjednávaly podmínky pro příští roky, většina nemocnic bude mít uzavřenou smlouvu standardně na pět let, 16 zařízení však dostalo nabídku jen na střednědobou smlouvu na tři roky a 11 nemocnic smlouvu pouze na příští rok – u nich se má akutní lůžková péče transformovat na jiný typ péče, například na lůžka jednodenní zdravotnické péče.
Původně se měla jednoroční smlouva týkat také nemocnice v Hustopečích, jihomoravský hejtman Michal Hašek pak ale s vedením ministerstva a pojišťoven vyjednal střednědobý kontrakt. Podobně si polepšila i zařízení ve Znojmě, Břeclavi a Kyjově, kde se původně počítalo s tříletou smlouvu, ale nakonec kraj pro tyto nemocnice vyjednal pětileté kontrakty.
Asociace Českých a moravských nemocnic a Asociace krajských nemocnic ovšem vyzvaly zdravotnická zařízení, aby nové smlouvy nepodepisovala a dala jim plnou moc k vyjednávání. Dosáhnout chtějí toho, aby pojišťovny prodloužily všem nemocnicím nynější smlouvy o pět let.
V Roudnici protesty, rušení lůžek bude řešit i Senát
Proti rušení nemocničních lůžek v regionech se ale spojily menší nemocnice s pacienty, odboráři i zdravotně postiženými. Tvrdí, že zdravotní pojišťovny rušením neušetří, naopak je to vyjde dráž, protože za stejnou péči platí velkým zařízením až dvojnásobek. Pro pacienty to podle nich bude znamenat zhoršení, za péčí budou jezdit dál.
Prezident lékařské komory Milan Kubek v této souvislosti upozorňoval, že ve srovnatelně velkém Rakousku funguje osm fakultních nemocnic, ale jsou v nich pouze tři procenta všech lůžek. U nás je fakultních zařízení desítka, ale k dispozici mají skoro čtvrtinu lůžek v zemi. Léčba ve vekých nemocnicích pak podle kritiků vyjde dráž už jenom kvůli nákladům za pobyt pacienta - zatímco v krajských a okresních nemocnicích vyjdou denně na 1 230 korun, tak u fakultních na 2 120 korun.
Proti rušení části lůžek proto vznikají petice, v Roudnici nad Labem pak 17. listopadu proběhla i demonstrace, které se zúčastnilo několik tisíc lidí včetně politiků nebo umělců. Podle organizátora protestu, primáře chirurgie Ondřeje Krajníka, argumentuje v tomto případě VZP dojezdovou vzdáleností do Prahy, která je po dálnici asi 20 minut. Podle vedení nemocnice i starostů menších obcí v okolí je ale pro většinu lidí dojíždění do nemocnice do Prahy nebo podobně vzdáleného Mělníka či Ústí nad Labem nereálné. Nejbližší nemocnice v Litoměřicích je od Roudnice vzdálená 18 kilometrů.
Situací ohledně roudnické nemocnice se zabýval i Senát, dnes bude řešit podobný problém u nemocnice v Brandýse nad Labem. Také tam se má omezovat akutní lůžková péče, s čímž vedení nesouhlasí. Chirurgické, gynekologicko-porodnické ani dětské oddělení proto dočasně nepřijímá pacienty.
