Než se průzkum zpracuje, situace je již jiná
Analytik Jan Červenka jmenoval příklad průzkumů před prvním kolem prezidentské volby, kdy většina z nich proběhla zhruba měsíc před otevřením volebních místností. „Během posledního měsíce před volbami došlo k poměrně masivnímu přesunu ve volební podpoře jednotlivých kandidátů,“ uved. Dodal, že v tomto případě s průzkumy zahýbalo i vyřazení Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého Nejvyšším správním soudem.
Dobrovolnost
Jedním z důvodů zkreslení může být dobrovolnost. Podle Červenkových slov lze samozřejmě zjistit názory pouze respondentů, kteří jsou ochotni se s tazateli bavit. Ve výsledku tedy chybí názor těch, kdo odmítli. „U nás se podíl odmítnutí pohybuje okolo 20 procent,“ zmínil analytik.
Anonymita
U respondentů ovlivňuje rovněž vyjádřené preference deklarovaná anonymita. Pocit anonymity průzkumu přitom může být v jejich očích narušen třeba díky skutečnosti, že vedou rozhovor tváří v tvář s tazateli.
Rozhodují voliči až pod vlivem průzkumů?
Jan Červenka připustil, že výzkumy ovlivňují rozhodování voličů, naznačil ale, že lze těžko odhadnout jak. Jde podle něj o jednu z relevantních informací pro rozhodování voličů. „Může to samozřejmě hrát roli v tom, že lidé podporují kandidáta, o němž si myslí, že má větší šanci se tam dostat. Ale může to zrovna tak zafungovat třeba v tom, že při prezidentské volbě byla snaha nepřipustit, aby do druhého kola postoupili Jan Fischer a Miloš Zeman,“ uvedl na příkladech analytik.