Srdeční pumpy zachraňují životy už 10 let

Praha - Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) je zdravotnickým zařízením, které se může pyšnit řadou unikátních zákroků a nejedním prvenstvím, mimo jiné v transplantační medicíně. Přesně 3. dubna 2003 tým lékařů pod vedením Jana Pirka poprvé v postkomunistické Evropě použil pro záchranu pacienta mechanické srdce, respektive mechanickou srdeční podporu. Ta je určena jako přechodná podpora do transplantace pacientům, pro které právě vhodné srdce není k dispozici. „Když se přístroj voperuje pacientovi včas, je to pro něj velkým přínosem. Rychle se spraví funkce jater a ledvin a na transplantaci jdou v dobrém stavu,“ vysvětluje profesor Jan Pirk.

Unikátní zákrok byl výsledkem programu „umělého srdce“, přesněji mechanické srdeční podpory. Ta je určena pro pacienty, pro které právě vhodné srdce není k dispozici, jako přechodná podpora do transplantace. Většinou se pacientovi implantuje pouze jedna pumpa na levou stranu srdce, která coby tzv. „most k transplantaci“ dovede pacienta až ke zdárnému ukončení jeho léčby.

Prvnímu z pacientů posloužil přístroj Thoratec VAD umístěný na břiše, v květnu téhož roku mu pak bylo úspěšně transplantováno srdce biologické. Přitom ještě před zákrokem lékaři dávali sedmapadesátiletému muži, kterému kvůli špatné činnosti srdce začaly selhávat i jiné orgány, jen několik hodin života. Zhruba pět milionů korun, které stály umělé srdeční komory, přípojné trubičky, pohonná a řídicí jednotka zaplatila ze dvou třetin zdravotní pojišťovna, zbytek sponzoři.

Zlepšení osudu nemocných na čekací listině
Zdroj: ČT24/IKEM

Díky programu se pak řadě nemocných prakticky jistota brzké smrti změnila v naději nejenom na život, ale i na jeho kvalitní prožití. Profesor Pirk, přednosta kardiocentra IKEM, loni v listopadu řekl, že za devět let voperoval 247 umělých srdcí, z toho 158 dlouhodobých a 89 střednědobých.

Tato mechanická srdce se dávají při zachování srdce vlastního, když pacient čeká na transplantaci, další variantou je mechanické srdce voperované natrvalo, když vlastní srdce v těle zůstává. Dříve řada pacientů na čekací listině k transplantaci zemřela, aniž by se dočkala operace. Právě přístroje vyvinuté před deseti lety napomohly výrazně snížit úmrtnost na čekací listině a umožnily pacientům se transplantace dočkat. Umělé srdeční pumpy se také zmenšily a zlepšila se i jejich technologie. Pacient se díky nim dostává k operaci v mnohem lepším stavu, a zvyšuje se tak jeho šance na dlouhodobé přežití a kvalitní život.

Implantabilní dlouhodobá srdeční podpora
Zdroj: ČT24/IKEM

Mechanické srdce jako trvalá náhrada při zachování vlastního srdce se používá u lidí, u nichž nelze transplantaci udělat, proto se našije levostranná srdeční podpora. V USA jsou lidé, kteří tak žijí už déle než sedm let, uvedl koncem loňského roku Pirk s tím, že v Česku žije již zhruba rok pacientka, které nahradili transplantaci našitím umělého srdce, přičemž vlastní jí zůstalo.

Muž, který neměl srdce

Velkou šanci na záchranu života dávají pumpy zcela nahrazující srdce. Prvním takto léčeným pacientem se stal sedmatřicetiletý hasič Jakub Halík, jehož vlastním srdcem prorůstal zhoubný nádor a nedal se vyoperovat. Profesor Pirk se svým týmem muži nemocný srdeční sval s nádorem v dubnu odoperoval a nahradil ho přístrojem. První pacient na světě, který žil bez srdce jen s unikátní pumpou v těle, přežil zhruba 200 dní. Transplantace se již nedočkal, zahubila ho infekce.

Halíkovi byla voperována čerpadla HeartMate II, která lékaři v IKEMu používají už několik let. Vždy dostávali ale jen jednu speciální pumpu, která měla zajistit činnost levé strany srdce. Tentokrát experti dva přístroje spojili, museli ale jejich činnost sladit. Synchronizace přímo při operaci na sále trvala několik hodin.

Pacient Jakub Halík
Zdroj: Filip Singer/ISIFA/EPA

Podle Pirka Halíkův případ přinesl poučení v tom, že i mechanické srdce, které nepracuje na principu pulsu, ale krev protéká nepřetržitě, může nahradit činnost biologického srdce dlouhodobě. Infekce, na niž Halík zemřel, nesouvisela s přístrojem, ale s celkově těžkým stavem pacienta.

Vůbec první umělé srdce voperoval do těla člověka v dubnu 1969 americký lékař Denton Cooley. Pacient Haskell Karp žil 64 hodin a potom dostal transplantát. Později ale zemřel na zápal plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sláma ve zdech či stůl z hlíny. Do stavebnictví se vrací přírodní materiály

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.
před 20 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 1 hhodinou

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 2 hhodinami

Déšť zastavil vlaky v Jizerských horách, na Liberecku tahala auta těžká technika

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 11 hhodinami

Národní knihovna se chystá na digitalizaci Kosmovy kroniky

Národní knihovna pokračuje v digitalizaci svého fondu. Dokončených už má téměř osmdesát milionů stran. Podle odhadů instituce je to takřka třetina všech spisů. S ostatními organizacemi v rámci České digitální knihovny je nyní k dispozici sto osmdesát milionů stran. O tiskoviny, které jsou v dobrém stavu, se postará robotický skener. Zvládne až 300 stran za hodinu. To je dvakrát až třikrát tolik, než umožňuje manuální práce. Ta se naopak využije tam, kde je nakládání se svazky obtížnější. V naskenované verzi má knihovna například Dalimilovu kroniku, druhou nejstarší v českých zemích. Ta úplně nejstarší, Kosmova, zamíří k digitalizaci v září.
před 11 hhodinami

Do lesa „na brigádu“. Lidé prodávají borůvky i houby

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.
před 12 hhodinami

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 19 hhodinami
Načítání...