Praha - Výrok o Židech poslance Michala Babáka (VV) není svým zaměřením na politické scéně ojedinělý - tzv. bonmoty, které se místo původně zaměřené vtipnosti dostaly na hranu vkusu, si politici snaží získat pozornost poměrně často. Známé jsou především narážky prezidenta Miloše Zemana nebo Miroslava Kalouska (TOP 09). Podobné poznámky ale jdou napříč celým politickým spektrem. Podle politologů totiž politici dobře vědí, že kontroverzním vyjádřením zaujmou. Navíc, jak ukázal už dřív právě Kalousek, k podobnému účinku stačí místo slov třeba jen gestikulace. V seriálu nejzajímavějších výroků pokračujeme bonmoty, které byly označovány jako sexistické nebo jako až příliš silný výpad, který si politici měli před pronesením dobře rozmyslet.
Kontroverzní výroky politiků II - sexistické a jiné narážky
Petr Nečas (ODS) jako premiér
„Nechci rozvíjet politicko-anatomickou diskusi o tom, kdo reprezentuje jaký tělesný orgán v těle této vlády. Nicméně se neubráním poznámce, pane ministře financí, že v souvislosti s vaším počínáním v posledních dnech mi přichází na mysli spíš jiné tělesné orgány než zrovna mozek nebo srdce“ (proti Kalouskovi).
Vítězslav Jandák, poslanec za ČSSD
„Pane kolego, moje máma vždycky říkala – když chceš od vola srnčí, tak vůl jsi sám. Bez urážky“ (v kritice vlády, že nekomunikuje s opozicí).
Jaroslav Kubera, senátor za ODS
„A na vás taky dojde! Už se připravuje směrnice o průměrné váze Evropana a každý, kdo bude mít nad ni, tak bude platit daň z váhy! A uvidíme potom, jak se ti propagátoři omezování budou tvářit, až vám zakážou pivo, bůčky a všechny tyto požitky. A vrcholem bude zákaz sexu v neděli, protože je jasně prokázané, že v pondělí lidé, kteří užívají sexu v neděli, nepodávají vůbec žádný pracovní výkon – a to je, prosím, úřední den!“ (před hlasováním o novele protikuřáckého zákona).
„V našich krajinách jsou největším rušitelem prostitutky. Protože když řidič jede poměrně rychle a Anča zvedne tričko, tak ať chce, nebo nechce, na několik vteřin tomu neunikne, prostě se podívá“ (o zákazu billboardů u dálnic).
Viktor Paggio, poslanec za LIDEM (dříve VV)
„Ve chvíli, když je kousek od dálnice billboard s tou již zmíněnou pěknou dlouhonohou slečnou, tak si prostě nemůžu pomoct a já se podívám.“
Miroslav Kalousek (TOP 09) jako ministr financí
„Je to hodnocení kanálu, který otevřela skupina Sto hoven nebo Tisíc hoven nebo Milion hoven, já nevím, jak se jmenujou“ (o akci umělecké skupiny Ztohoven s anonymními SMS politikům).
Miloš Zeman
„I když lze souhlasit se zákazem, aby ženy řídily auto, ve všech ostatních případech islámská anticivilizace činí z žen nesvéprávnou, diskriminovanou menšinu a znemožňuje jejich svobodný rozvoj.“
„Víte, jaký byl rozdíl mezi knížaty a zemany? Knížata měla právo první noci, a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, nemusela tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali“ (v debatě proti kandidátovi na prezidenta Karlu Schwarzenbergovi).
„Některé komentátory jsem označoval jako póvl nebo hnůj, přičemž se zde musím omluvit hnoji, který je koneckonců výživnou látkou“ (o novinářích).
Silný jazyk je podle politologa Jana Kubáčka ze sdružení Polis poměrně výhodný způsob, jak na sebe upozornit. Politici ho vybírají záměrně. „Jazyk se stal mnohem žoviálnější, popularizačnější a skandálnější. Promluva směrem k voličům se začíná podobat takovému stadionu fotbalových fanoušků. Abyste je zaujali, musíte takový jazyk volit,“ říká. Dnes už se přitom podle něj neřeší, jestli jsou takové promluvy přijímány s nesouhlasným vrtěním hlavy kvůli tomu, jakou formu získaly. „Bezesporu přitáhnou pozornost. Dostanou se do hledáčku médií a voličů. A v současnosti média i řada občanů dává rovnítko mezi skandalizačním politikem a dobrým politikem. Pokud už politik nepoužívá trochu opepřený výraz, jako by už ani nebyl,“ upozorňuje a dodává, že někteří si na takovém přístupu udělali kariéru. „Třeba slovník Miroslava Kalouska, který je na něj pyšný, by se v některých zemích rovnal konci politické kariéry nebo přinejmenším odmítání komentářů v celostátních médiích,“ domnívá se.