Praha – Stolperstein, kámen zmizelých, je deseticentimetrová dlažební kostka, která vzpomíná oběti holocaustu před domy, z nichž je nacisté deportovali do koncentračních táborů. Jeden takový kámen nově připomíná i Milenu Jesenskou – levicovou novinářku, spisovatelku a osudovou ženu Franze Kafky. Občanské sdružení Stolpersteine ho osadilo v Kouřimské ulici na Vinohradech, odkud Jesenskou v listopadu 1939 odvedlo gestapo.
Miloval ji Kafka, vzpomíná ji kámen
Milena Jesenská pocházela z patricijské rodiny pražského zubaře a univerzitního profesora, konvenční život pražského měšťanstva ji však nenaplňoval – do dějin se zapsala coby emancipovaná intelektuálka, která vedla bohémský a neuspořádaný kavárenský život; ještě jako studentka se léčila ze závislosti na kokainu, který později vyměnila za morfium. Přesto patřila mezi výrazné tváře prvorepublikové žurnalistiky, ve svých sloupcích ženám radila, jak hladce zvládat domácnost, rodinu i svůj volný čas.
Po práci s Juliem Fučíkem (ve 20. letech inklinovala k marxismu) spolupracovala s Ferdinandem Peroutkou a publikovala v jeho prestižním listě Přítomnost – dotkla se i osudu Karla Čapka a byla mu nablízku ve dnech, kdy umíral. Poslední dny Karla Čapka zachycuje i její stejnojmenná reportáž.
„Byla to žena, která mrhala vším - životem, penězi i city“
Svět ovšem Jesenskou zná především jako jednu z žen, které měly blízko k Franzi Kafkovi, byť se jejich vztah odehrával výhradně formou dopisování a s Kafkou se setkala jen jedinkrát - a ke všemu ve Vídni. Nakonec si společně vyměnili na 130 dopisů. „Z dopisů je patrné, že mezi nimi byl velmi hluboký vztah, patřila mezi Kafkovy nejdůvěrnější osoby,“ říká ředitelka Společnosti Franze Kafky Markéta Mališová; síla vztahu z Kafkovy strany byla ovšem podstatně silnější než ze strany Mileny Jesenské. „Byla to žena, která mrhala vším - životem, penězi i city,“ pronesl o ní jiný její přítel, spisovatel Willy Haas.
Po vypuknutí druhé světové války se Jesenská zapojila do domácího odboje, v listopadu 1939 ji z jejího bytu na Vinohradech odvedlo gestapo. Zemřela v roce 1944 v koncentračním táboře Ravennsbrück. Nyní Jesenskou připomíná stolperstein přímo v Kouřimské ulici, kde naposledy bydlela.
2 minuty
Reportáž o Mileně Jesenské
KDE SE VZAL STOLPERSTEIN? Autorem ideje i samotných kamenů je německý umělec Gunter Demnig, který první kámen položil v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Z Německa projekt postupně expandoval do Rakouska, Itálie, Nizozemska, Belgie, Francie, Polska, Maďarska, na Ukrajinu, do Norska a Dánska. Už bylo položeno přes 40 000 kamenů ve stovkách evropských měst.
Kámen zmizelých - Stolperstein má standardizovanou podobu. Jde o dlažební kostku velikosti deset krát deset centimetrů s údaji o oběti vyrytými do mosazné tabulky na jejím povrchu. Kámen je pevně vsazen do okolního povrchu tak, aby nevyčníval. Organizátoři projektu se snaží pokládat vždy několik kamenů pohromadě, aby členové vyvražděných rodin byli aspoň tímto způsobem spolu. V Praze tak není výjimkou najít místa se třemi nebo čtyřmi kameny před jedním domem.
Za nacistické okupace zemřely také všechny tři Kafkovy sestry, v Bílkově ulici na Starém Městě pražském byly kameny za dvě z nich, Otilii Davidovou a Gabrielle Hermannovou, osazeny v pátek dopoledne. Od čtvrtka do dnešního dne tak v rámci osazování pamětních kamenů v Česku přibylo 91 stolpersteinů, vedle Prahy se další objevily v Teplicích, v Chlumu u Třeboně, Třebíči, Boršicích, Brně, Olomouci, Krnově a Příboru.
