Praha – Prezidentův spatra pronesený projev před Poslaneckou sněmovnou přinesl několik nečekaných sdělení. Tím nejpodstatnějším je, že pokud Rusnokův kabinet nedostane důvěru, Miloš Zeman až do ukončení vyšetřování v kauze Nagyová nejmenuje nového premiéra. Zeman v té chvíli mluvil především do řad bývalé vládní koalice. Další sdělení pak mířilo zejména za předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, když hlava státu oznámila, že sestavením vlády po volbách pověří „představitele“ vítězné strany. „Zeman neřekl nic zbytečně,“ upozornil politolog Tomáš Lebeda.
Zemanův projev - vzkazy pro Kalouska a rivaly v ČSSD
Žádná pravicová vláda, čekám na obvinění
Významná část Zemanova projevu patřila Miroslavu Kalouskovi. Prezident uvedl, že exšéf státní kasy fungoval jako faktický premiér nedávné vlády a stejnou pozici by získal i v kabinetu Miroslavy Němcové, pokud by ji Zeman jmenoval. Následně připomněl vyšetřování žalobce Ištvana, které by podle samotného státního zástupce mělo v následujících týdnech přinést „senzaci“.
„Ujišťuji vás, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus o sestavení vlády nepodniknu, i kdybyste mě lámali kolem,“ zdůraznil Zeman. „Nemám žádnou záruku, že kdyby se k moci vrátila dosavadní koalice, tak by někdo z jejich členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby,“ vysvětlil.
Podle některých analytiků tak jasně odkazoval na možné obvinění právě Miroslava Kalouska, který patří do okruhu politiků vyslýchaných kvůli kauze „trafik“ exposlanců ODS. „To je nejvíce neočekávaná událost tohoto projevu,“ zhodnotil Zemanovo sdělení komentátor Erik Best z internetového zpravodaje Fleet Sheet. Podle něj to ale znamená, že jsme odkázáni na to, co udělá Ivo Ištvan.
„Takhle už to Miloš Zeman naznačoval několikrát, že by možná bylo marné umožnit vznik pravicové vlády, když by se někteří z ministrů mohli brzy objevit v policejní vazbě,“ míní Lukáš Jelínek, politolog z Masarykovy demokratické akademie. Útoky proti Kalouskovi podle něj možná odkazují na interní informace, jež má Zeman po rozhovoru s Ištvanem, který proběhl před dvěma týdny na Hradě.
Druhým důvodem ale může být to, že Zeman potřebuje politického protivníka. A v Kalouskovi jej vidí. „Může se snažit z Kalouska vyrobit svého úhlavního protivníka, tak jak to kdysi měl s Václavem Klausem. On se v politice velmi dobře pohybuje, pokud je v postavení proti určité osobě. Proto potřebuje někoho takového: nejprve se proti němu vymezit, pak s ním může uzavírat smlouvy,“ dodal Jelínek pro portál ČT24.
Miloš Zeman a Miroslav Kalousek
Představitel není předseda
Naopak jasné spojení Zeman ukazuje s levicovou stranou politického spektra. Podle Jelínka to nemusí být nutně strana SPOZ, z jeho podpory se můžou těšit i sociální demokraté nebo KSČM.
Musí mu ale vyhovovat lídři stran – a hlavně proti Bohuslavu Sobotkovi už vede delší dobu politický boj. „Proto také neřekl, že pověří sestavením vlády po příštích volbách předsedu vítězné strany, ale představitele. Udělal to schválně. Proto, aby ještě víc rozvířil vody mezi sociálními demokraty. Dobře věděl, jak bude jeho projev sledovaný a že podobné vzkazy můžou vyostřovat situaci v ČSSD a stranu štěpit,“ míní Jelínek. Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo vidí jeho slova ještě vyhraněněji. „Já to čtu jako vzkaz Bohuslavu Sobotkovi, že se premiérem nikdy nestane,“ řekl ve vysílání ČT24.
Podle politologů se ale ani z takových vzkazů v projevu nedá odvodit, jak by se Zeman po volbách skutečně zachoval. Jak dodává Best, ani Zeman nechce předčasné volby. Jejich dopad je totiž nejistý. Jasné není ani to, jestli se Zemanovi projevem podaří ovlivnit hlasování. „Mohlo by to mít vliv, kdyby měli poslanci více času o tom přemýšlet,“ spekuluje Best.
Odborníci se shodují na tom, že Zemanovy projevy jsou promyšlené a každé slovo má svůj význam. Cílem vedle ovlivnění současného hlasování tak bylo vyvolat rozruch a tím ovlivnit politickou scénu i v dlouhodobějším horizontu.
Erik Best k projevu (zdroj: ČT24)