Soud se přiklonil k právnímu názoru Prahy, že Diag Human nemůže na České republice vymáhat v exekuci více než osm miliard korun (s úroky je to o několik miliard více), které byly firmě přiznány v arbitráži z roku 2008, protože daný rozhodčí nález není pravomocný - Česko se proti němu odvolalo. Diag Human ale na základě arbitráže zahajoval v cizině proti ČR exekuční řízení, což české straně způsobovalo komplikace například v podobě zadržování uměleckých děl zapůjčených do zahraničí.
„Soud poznamenává, že podle článku 5 rozhodčí smlouvy si strany vyhradily právo požádat o přezkoumání rozhodnutí rozhodčího tribunálu a že by se stalo pravomocným, pokud by nebyla podána žádost o jeho přezkum v rámci dohodnuté doby,“ uvedl k svému rozhodnutí francouzský soud. Úřad doplnil, že výsledek arbitráže byl včasnou žádostí České republiky o jeho přezkoumání fakticky zrušen.
Ministerstvo zdravotnictví v prohlášení uvedlo, že se francouzský nejvyšší soud (Cour de cassation) ztotožnil s rozhodnutím soudu nižší instance z roku 2012, a tedy i s výrokem rakouského nejvyššího soudu z roku 2008. „Francie se tak stala po Rakousku a Švýcarsku již třetí jurisdikcí, kde Česká republika dosáhla ve sporu s Diag Human úplného a definitivního vítězství,“ uvedlo ministerstvo.
Počátky vleklé kauzy, která je největším obchodním sporem v historii České republiky, sahají až do března 1992. Tehdy ministr zdravotnictví Martin Bojar vyloučil česko-švýcarskou společnost Diag Human podnikatele Josefa Šťávy z konkurzu na obchod s krevní plazmou a označil ji za nesolidní - tím jí měl způsobit miliardovou škodu. Šťávova firma se proto začala domáhat odškodnění s argumentem, že přišla o zakázky. Stát se rozhodl řešit spor jako neveřejný v rozhodčím řízení a to podnikatel Šťáva v roce 2008 vyhrál. Tribunál rozhodl, že Česko mu musí zaplatit 8,2 miliardy korun plus denní úroky, celková částka tak dnes přesahuje deset miliard korun. Stát se ale proti verdiktu odvolal a od té doby probíhá spor o obsazení trojice arbitrů, která má rozhodnutí přezkoumat.
Zástupci Protonového centra a VZP se chtějí dohodnout
V další zdravotnické arbitráži, ve které žádá Protonové centrum po VZP 15 miliard, spějí po dnešku obě strany k dohodě. Bratři Laštovkové vedou s VZP největší arbitráž v Česku o to, jestli pojišťovna v příštích patnácti letech zaplatí 15 miliard za léčbu v této pražské moderní klinice na léčbu rakoviny. Zatímco VZP je ochotná ročně platit léčbu protonovým zářením zhruba 150 nemocným, předběžná smlouva z roku 2006 slibuje centru desetinásobek pacientů. „Cílem obou stran je nalézt řešení, které bude výhodné zejména pro naše klienty,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Případná dohoda by znamenala i konec rozhodčího řízení.
