„Shodli jsme se na termínu doporučení, nikoliv výzva,“ upřesnil Zeman s tím, že nejlepší formou nebude psaný dokument, ale prohlášení. „Kdo zažil projednávání psaných dokumentů, tak určitě zažil bitvu o každé slovo, a tato bitva někdy trvala i několik dní. A tolik času zase nemáme,“ vysvětlil Zeman.
„Nabízíme dobré služby v zájmu deeskalace konfliktu… Dokud se vyjednává, tak se neválčí. Až se začne válčit, tak se veškeré naše výzvy stanou planými slovy,“ řekl Zeman k české iniciativě, kterou státníci rovněž podpořili. Podle prezidenta se Česko může role prostředníka ujmout, pokud by ji přijaly obě strany, tedy jak Rusko, tak Ukrajina.
- Případný vyjednávací tým by měl létat mezi Kyjevem a Moskvou, neměl by mít jedno stálé sídlo, například v Praze. Za první dva kroky mediační role Prahy Zeman označil dnešní výzvy na stažení ruských vojsk a decentralizaci Ukrajiny. Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič podotkl, že by se Bratislava mohla do rozhovorů také zapojit. „Slovensko by asi umělo sehrát významnou úlohu,“ řekl.
Dalším závěrem summitu je doporučení Ukrajině, aby zahájila práce na decentralizaci země a směřovala k demokratickým prezidentským volbám. „Všichni zúčastnění vyjádřili podporu svobodným volbám na Ukrajině, jak prezidentským, které se mají konat 25. května, tak volbám dalším,“ uvedl Zeman.
Füle: Krize na Ukrajině je nejvážnější krizí v Evropě od roku 1945
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Fülle označil na summitu krizi na Ukrajině za nejvážnější od roku 1945. V jejím světle by proto Evropská unie měla ještě více podpořit projekt Východního partnerství, domnívá se Fülle. „Teď nastal čas ukázat silnější a rozhodnější závazek k projektu Východního partnerství. Ukrajina, její občané a jejich svobody se nesmějí stát oběťmi politických her. To nepatří do politiky 21. století,“ vyzval Füle na konferenci pořádané na ministerstvu zahraničí.
Hostitel konference, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), souhlasil, že projekt má fungovat i v budoucnu a má být nástrojem ke sbližování EU s postsovětskými státy. Podle něj ale potřebuje reformu. „Potřebujeme mnohem individuálnější přístup k partnerským zemím. Jediná strategie, která byla dostatečná pro střední Evropu, nestačí pro Východní partnerství,“ uvedl český ministr zahraničí.
- Nekompromisní postoj českých představitelů k Rusku a jeho zásahu na Ukrajině souvisí s traumaty z let 1938 a 1968, kvůli nimž je Česko citlivé k intervencím mocností na území jiných států, domnívá se německý politolog Kai-Olaf Lang. Na Ukrajině se podle něj nyní odehrává velký geostrategický konflikt, v němž Rusku jde především o znemožnění sbližování souseda s Evropskou unií a zachování si vlastního mocenského vlivu.
Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií.
Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastní eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
