Snaha popsat mluvu vlastního regionu vychází ze dvou aspektů – jednak se tím vracíme ke kořenům, když slyšíme slova, která jsme si osvojili od rodičů, a jednak tím dáváme najevo svou regionální příslušnost.
„Každý sběr umožňuje porovnat stav jazyka v okamžiku sběru s předchozím stavem, a zároveň není vyloučeno, že i nadšenecký sběr zachytí něco nového,“ podotýká k on-line slovníkům různých pro dialekt zapálených autorů. Pro zájemce, kteří se chtějí z lingvistického hlediska probrat mapou dialektů na území Čech, Moravy a Slezska, doporučuje Helena Chýlová Český jazykový atlas.
Dialekty se již nevyvíjejí především proto, že často čerpaly své výrazivo z tematických okruhů třeba zemědělství nebo domácnost. „V těchto tematických okruzích se dnes objevují spíše anglicismy nebo nová slova z jiných jazyků či z jiných útvarů národního jazyka,“ přiblížila jazykovědkyně ze ZČU.