Praha – Po 150 letech dohadů je jasno, jak vznikla unikátní Pravčická brána v Českém Švýcarsku. Zjistil to česko-americký vědecký tým vedený tuzemskými odborníky. Unikátní pískovcový útvar vznikl, když se skály zbavovaly přebytečné váhy – důležitým faktorem je přitom stlačení. Čím vyšší je tlak, tím pomaleji probíhá eroze. Tento princip platí i pro další podobné útvary po světě. Výsledky výzkumu už uveřejnil prestižní časopis Nature Geoscience.
Devítičlenný tým vedený Jiřím Bruthansem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy při pokusech ponořoval záměrně narušené pískovce do vody a materiál zatěžoval. Takto se vědcům podařilo cíleně vytvořit všechny typické skalní útvary, jako jsou brány, převisy, okna či sloupy.
Na začátku experimentu drželi vědci v rukou speciální druh pískovce. Ten se chová jinak než třeba klasická bábovka z písku. Ta se totiž po dostatečném zatížení zboří. „Tento materiál se chová přesně naopak. Ve chvíli, kdy ho zatížíme, tak je neskonale pevný, tak pevný, že udrží váhu Škody Superb,“ vysvětluje David Mašín z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědné fakultě UK.
Pískovec se podle studie rozpadá pouze tam, kde není dostatečně stlačený. Samotná váha skalního bloku tak způsobuje, že Pravčická brána neeroduje, ale pevně stojí.
Pravčická brána je největší skalní bránou Evropy. Vysoká je 21 metrů a rozpětí oblouku má 26,5 metru. I v nejužším místě je tři metry široká. Každý rok ji navštíví 200 tisíc turistů. Před sedmi lety byla nominována mezi sedm novodobých divů světa - do finále se ale neprobojovala.
