Za vznik obsedantně kompulzivní poruchy mohou čtyři geny, odhalil výzkum

Se vznikem nepříjemného a velmi častého psychického problému – obsedantně kompulzivní poruchy – jsou spojené mutace ve čtyřech genech důležitých pro mozkové synapse. Popsal to tým vědců z Uppsalské univerzity na studii, do níž se zapojilo přes 2 tisíce osob.

Obsedantně kompulzivní porucha je zvláštní porucha chování. Člověka, kterého postihuje, trápí nepříjemné myšlenky. Úlevu od nich nalézá tak, že se neustále ujišťuje a opakovaně provádí nějakou činnost.

Jde zřejmě o problém dědičný; na celém světě postihuje asi 80 milionů lidí. Přes její rozšířenost doposud vědci příliš nechápali její biologické příčiny. Není extrémně nebezpečná, lidi většinou nezabíjí, jen jim znepříjemňuje a komplikuje život, proto na její výzkum zatím nešlo mnoho peněz.

Problém je i s její léčbou; nejčastěji se používají medikamenty, které cílí na serotoninové signály v mozku. Ale to funguje jen na menšinu pacientů.

Nahrávám video

Vědci z amerického Broadova institutu ve spolupráci s experty z Uppsalské univerzity se pokusili záhadu této poruchy vyřešit. V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications, popsali, s jakým úspěchem. Podařilo se jim odhalit čtyři geny, které jsou s tímto problémem spojené.

Výzkumníci na to přišli poté, co srovnávali genetické informace lidí a různých druhů zvířat, která trpí podobnými problémy. Že jsou vědci na správné stopě, potvrzuje i fakt, že tyto geny jsou zodpovědné za udržování synapsí v mozku.

Pomohly zvířecí problémy

Výzkum vedli Hyun Ji Noh a Kerstin Lindblad-Tohová. V první fázi výzkumu shromáždili seznam všech spojení této poruchy s jednotlivými geny u myší, psů a lidí. Klíčový byl zejména výzkum u psů, kteří touto poruchou trpí poměrně často, zejména některá plemena.

Na tomto seznamu se ocitlo přes 600 genů a dalších asi 80 tisíc prvků, které by mohly mít s obsedantně kompulzivní poruchou u lidí spojení. „Každý další živočišný druh, který jsme popsali, nám pomohl získat další informace,“ popsala Kerstin Lindblad-Tohová.

V další fázi pak vědci testovali tyto soubory na 1300 lidech s obsedantně kompulzivní poruchou a 1600 dalších, kteří jí netrpí, a tvořili takzvaný kontrolní vzorek. Díky tomu identifikovali čtyři geny: NRXN1, HTR2A, CTTNBP2 a REEP3.

Varianty těchto genů zřejmě narušují vývoj synapsí v mozku a destabilizují neurální dráhy. Tato práce ukazuje, jakým směrem by se měl dále ubírat vývoj léků proti obsedantně kompulzivní poruše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 17 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
17. 6. 2026

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
17. 6. 2026
Načítání...