Mezinárodnímu vědeckému týmu se poprvé podařilo laboratorně vytvořit malé mozky, které napodobují hlavní vlastnosti Parkinsonovy choroby. Výzkum, který může znít kontroverzně, nabízí nový způsob, jak studovat postup tohoto degenerativního onemocnění mozku, a zejména zkoumat možné nové způsoby léčby.
Vědci vytvořili miniaturní lidské mozečky, které mají Parkinsonovu nemoc
Parkinsonova choroba je velmi časté onemocnění související s věkem; v poslední době případů přibývá – zřejmě zejména kvůli vyššímu věku, jehož se lidé dožívají. Problém je, že se jen špatně studuje: nejčastěji se vědci opírali o výzkum myší, které se ale v mnoha ohledech od lidských pacientů liší.
„Vytvářet modely Parkinsonovy nemoci na zvířatech je obtížné, protože u nich se neobjevují typické ztráty neuronů, které produkují neurotransmiter dopamin – což je hlavní rys Parkinsonovy nemoci,“ uvedl profesor Ng Huck Hui, který se na studii podílel.
„Dalším omezením je, že se u experimentálních myších modelů Parkinsonovy choroby nevytvářejí charakteristické shluky proteinů nazývané Lewyho tělíska, které se často vyskytují v mozkových buňkách lidí s Parkinsonovou chorobou a typem progresivní demence známé jako demence s Lewyho tělísky.“
Studovat tedy detailně průběh této nemoci na živých tkáních bylo až doposud prakticky nemožné. A právě proto vědci využili stále oblíbenější biotechnologie organoidů – tedy jakési miniaturní podoby reálných lidských orgánů.
„Nazvali jsme je ,lidské organoidy podobné střednímu mozku',“ popsal hlavní autor výzkumu Junghyun Jo. „Jsou to v podstatě trojrozměrné, mnohobuněčné tkáňové konstrukty, které napodobují lidský střední mozek,“ přiblížil.
Malé organoidy podobné lidskému střednímu mozku o velikosti hrášku jsou vypěstovány z lidských kmenových buněk do svazku neuronů a dalších buněk, které se nacházejí v lidském mozku. Nemají vědomí, neprobíhá v nich žádná složitější aktivita, ale umožňují vědcům studovat, jak se lidský mozek vyvíjí a komunikuje.
K čemu to je?
„Tyto experimenty byly první, kde se podařilo vytvořit charakteristické rysy Parkinsonovy choroby, které pozorujeme pouze u lidských pacientů,“ uvedl Hyunsoo Shawn Je, další z autorů výzkumu. „Vytvořili jsme nový model, který nám umožní sledovat, jak se nemoc vyvíjí a jak by se dala zpomalit nebo zastavit.“
Autoři zdůrazňují, že řešení stařecké demence, Parkinsonovy nemoci a dalších poruch mozku, jež jsou spojené s vyšším věkem, bude pro stále stárnoucí populaci pořád důležitější. Cílem není lidem nekonečně prodlužovat život, který by strávili v utrpení, ale spíše prodloužit dobu, kdy si člověk ještě drží dostatek tělesných i duševních sil.