Co důležitého se stalo během druhého listopadového týdne v české i světové vědě?
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v Česku i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Jazyky se vyvíjí díky náhodě, podobně jako geny, popsali jazykovědci
Jazyky se neustále mění a vyvíjejí. Mnoha lidem to sice vadí a volají po tom, aby zasáhli jazykovědci nebo dokonce zákonodárci. Britští vědci teď ale popsali, že řeči si dělají, co chtějí – pokud má dojít k nějaké změně, není v silách jednotlivce ani organizace, aby jí zabránili.
Jazykovědci už dlouhou dobu upozorňují, že se dá najít souvislost mezi evolucí živočišného druhu a vývojem jazyka. Také v evoluci řeči se podle vědců dají najít prvky, které fungují podobně jako slavný přirozený výběr. Právě tato pravidla, jako je třeba touha po úsporném vyjadřování (neboli jazyková ekonomie), pak ovlivňují to, jak se řeč vyvíjí a přenáší mezi generacemi. Tyto jazykové zákony zkoumají vědci od doby, co jazykověda vznikla.
Psi mají po těžkém dni problémy se spaním. Stejně jako lidé
Podobnost mezi lidmi a psy je mimořádná, naznačuje maďarský výzkum psího spánku. Tato zvířata mají při usínání a spaní podobné problémy jako lidé.
U lidí je to poměrně běžné. Pokud má člověk během dne emocionální problémy, nebo byl den emocionálně vyčerpávající (třeba i pozitivně), jsou velice často důsledkem spánkové poruchy. Nyní skupina vědců popsala v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B to, jak podobně tento fenomén funguje také u psů. Zatímco u lidí je tento jev vcelku dobře prostudován, téměř žádné práce na toto téma neexistují u zvířat. Vědci z Maďarska se tedy pokusili najít odpověď tím, že nahrávali a pak studovali mozkové vlny u spících psů.
Očkování proti chřipce obsahuje chybu, která snižuje účinnost. Náprava bude složitá
Jen v letech 2005 až 2014 zachránilo očkování proti chřipce 40 000 amerických životů. Loni se ale ukázalo, že vakcína na sezonu 2016 až 2017 byla proti nejrozšířenějšímu kmeni A H3N2 účinná „jen“ v 43 procentech. V letech 2009 až 2011 se přitom úspěšnost pohybovala kolem 55 až 60 procent. S pokrokem lékařské vědy by se přitom účinnost měla spíše zvyšovat – co se tedy děje? Odpověď najdete v článku.
Proč člověk není noční tvor? Vědci popsali, kdy došlo ke změně
První savci byli specializovaní na život v noci, pomáhalo jim to přežívat v době, kdy planetě vládli dinosauři. Právě zmizení obřích pravěkých tvorů vedlo podle nové studie k tomu, že se někteří savci stali denními tvory.
V době, kdy byla Země pod vládou dinosaurů, savci se ven ze svých nor prakticky neodvažovali. Ve světě plném dravých tvorů, kteří zabíjeli ty slabší, neměli žádnou šanci. A tak ven vycházeli jen v noci, kdy se studenokrevní dinosauři nemohli pohybovat, popisují izraelští paleontologové v nové práci.
Z Moravské Amazonie mizí staré stromy. Mohou za to příliš husté lesy, varují vědci
Zajímavé výsledky nejčastěji vzniknou, když se propojí vědci různých disciplín. Ostravští geografové a českobudějovičtí přírodovědci spojili své síly, aby vysledovali, jak se za poslední století proměnily biologicky bohaté lužní lesy Moravské Amazonie (oblast dolních toků řek Dyje a Moravy). Zjistili, že nejcennější staré stromy, na nichž žijí stovky druhů ohrožených živočichů, jsou už jen pozůstatky dřívějších řídkých lesů. S jejich zarůstáním a nedostatečnou ochranou se přírodní bohatství naší země rychle ztrácí.
Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby
Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.
Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.
Jako zázrak. Lékaři nahradili nemocnému chlapci osmdesát procent kůže
Italští vědci vytvořili náhradní geneticky modifikovanou kůži pro většinu těla sedmiletého syrského chlapce, který trpěl vzácnou poruchou – nemocí motýlích křídel. Úspěšná léčba proběhla v režii německých lékařů.
Plnohodnotný život za peníze. VZP jedná o hrazení senzoru pro děti s cukrovkou
Tato léčba je přelomem a současně obrovským úspěchem pro celý obor regenerativní medicíny. Ta se doposud potýkala s problémem, jak prakticky využít neuvěřitelného pokroku, k němuž dochází díky moderní vědě, k lepším terapiím pro nemocné. Aktuální případ dokazuje, že jsou na správné cestě.
Nemoc, kterou chlapec trpěl, ho připravila o téměř osmdesát procent kůže na celém těle – to měl pokryté neléčitelnými zraněními, která se snadno zaněcovala. Žil na morfiu a dalších utišujících látkách, aby byl vůbec schopen přežívat. Lékaři se už dokonce připravovali na to, že poté, co selhala normální léčba, přejdou na paliativní péči; ta se užívá, pokud je pacient v terminálním stadiu smrtelné nemoci.
